§ 18
(1) Za nezaopatřené se považuje vlastní i osvojené dítě pracovníka nebo jeho manžela až do skončení povinné školní docházky.
(2) Po skončení povinné školní docházky se dítě považuje za nezaopatřené, nejdéle však do dosažení 26 let, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem anebo předepsaným výcvikem, nebo
b) se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo
c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, anebo
d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav.
(3) Za nezaopatřené dítě se uznává také vnuk nebo sourozenec pracovníka nebo jeho manžela, jestliže je v přímém zaopatření pracovníka, nelze na něj přiznat přídavky nebo výchovné z jiného důvodu a jinak jsou u něho splněny podmínky požadované u vlastních dětí.