§ 48
(1) Dovolená se čerpá zpravidla vcelku; poskytuje-li se v částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 14 kalendářních dnů, pokud se služební funkcionář s policistou nedohodne jinak.
(2) Dovolenou lze policistovi poskytnout ještě před splněním podmínky stanovené v § 46 odst. 1. Jestliže však policista do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit služební příjem, který mu byl vyplacen za dobu dovolené, na kterou mu nevznikl nárok.
(3) Nástup dovolené určuje služební funkcionář, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům policisty. Den nástupu dovolené musí být policistovi oznámen nejméně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím policista souhlasí.
(4) Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji policista mohl vyčerpat do konce kalendářního roku. Jestliže policista ze služebních důvodů nebo pro důležité osobní překážky ve službě nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je příslušný služební funkcionář povinen poskytnout mu ji tak, aby ji vyčerpal nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Služební funkcionář je však povinen určit policistovi čerpání alespoň 14 dnů v kalendářním roce, pokud mu na ně vznikl nárok.
(5) Služební funkcionář nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je policista uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je policistka na mateřské dovolené. Na dobu, kdy policista nemůže pro důležité osobní překážky konat službu, může služební funkcionář určit policistovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.
(6) Čerpá-li dovolenou policista s dobou služby rozvrženou nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
(7) Vyžaduje-li to zájem služby, může služební funkcionář změnit policistovi původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; policie je povinna nahradit policistovi újmu, kterou bez svého zavinění utrpěl v souvislosti se změnou původně určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené.