§ 109
Zákaz propuštění v ochranné době
(1) Policista nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době
a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím jiné návykové látky,
b) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti k výkonu služby až do jeho skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování, nebo
c) kdy je policistka těhotná nebo kdy policistka nebo osamělý policista trvale pečuje o dítě mladší než tři roky.
(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. d) a e).
(3) Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno policistovi před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do dvouměsíční lhůty uvedené v § 108 odst. 2 nezapočítává, ledaže policista prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.