§ 3
Zásady hospodaření s teplem
(1) Hospodařením s teplem se rozumí souhrn činností, které v souladu s palivoenergetickou politikou státu, při péči o zdravé životní prostředí, zabezpečují účelnou spotřebu prvotních energetických zdrojů při výrobě tepla, minimální ztráty při rozvodu tepla a účelné využívání tepla pro vytápění, klimatizování, přípravu teplé užitkové vody nebo pro technologické účely.
(2) Hospodaření s teplem vyžaduje:
a) udržování zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla v řádném technickém stavu a zabezpečování jeho včasné rekonstrukce a modernizace,
b) vybavení zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla nezbytnou měřicí, regulační a řídící technikou a její využívání,
c) soustavné vyhodnocování výroby, dodávky, spotřeby tepla a provádění rozborů tepelných ztrát s cílem jejich snížení,
d) realizaci opatření zaměřených především na zvyšování celkové účinnosti zařízení, vyregulování soustav, na snižování tepelných ztrát a využívání druhotných a netradičních forem energie,
e) vytváření, prověřování, zavádění a dodržování norem spotřeby tepla nebo technickohospodářských ukazatelů a jejich využívání pro řízení provozu a sestavování plánu spotřeby paliv a energie,
f) zavádění a využívání technologie s nízkou energetickou náročností,
g) umisťování zařízení pro přípravu teplé užitkové vody co nejblíže k místu spotřeby,
h) dodržování pravidel pro hospodárné vytápění a dodávku teplé užitkové vody a pro úpravu prostředí (klimatizování),
ch) navrhování zdrojů tepla pro výrobu tepla z topných plynů a elektřiny co nejblíže spotřebě nebo řešení lokálními spotřebiči, pokud nebude z ekologických a ekonomických důvodů výhodnější řešení,
i) u stávajících budov zlepšování tepelně izolačních vlastností 2) obvodových plášťů a zavedení vytápění do nových i stávajících obytných budov vázat na plnění požadavků na tyto vlastnosti,
j) udržování vytápěných staveb v řádném technickém stavu.