§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Právo všech občanů na vzdělání je zajištěno jednotnou soustavou škol, výchovných a vzdělávacích zařízení.
(2) Stálý růst výrobních sil a rozmnožování bohatství společnosti vytváří příznivé podmínky pro výchovu a vzdělávání a umožňuje poskytovat bezplatně výchovu a vzdělání i školní učebnice a školní potřeby. Mládeži a pracujícím se ve stále větší míře usnadňuje studium poskytováním stipendií. Materiální podmínky pro výchovu a vzdělání mládeže a pracujících se budou soustavně zlepšovat.
(3) Výchova a vyučování jsou založeny na vědeckém světovém názoru, marxismu-leninismu, těsně spojeny se životem lidu a opírají se o nejnovější poznatky vědy a o pokrokové kulturní tradice. Při veškeré učební a výchovné práci školy se spojuje studium základů věd, polytechnické vyučování a pracovní výchova se společensky užitečnou, zvláště výrobní prací, do níž se mládež začleňuje přiměřeně svému věku.
(4) Rozhodujícím činitelem ve výchově a vzdělávání na školách a ve výchovných zařízeních jsou učitelé a vychovatelé. Jejich posláním je i veřejná kulturně politická činnost. Veliká společenská odpovědnost a závažnost práce učitelů a vychovatelů vyžaduje, aby byli spjati s dělnickou třídou a s ostatními pracujícími, aby vychovávali mládež v souladu s budovatelským úsilím lidu a aby se jim v této práci dostávalo všestranné podpory a ocenění od všech státních orgánů, závodů, společenských organizací a občanů.
(5) Komunistická výchova vyžaduje jednotné působení školy a rodiny. Je čestnou povinností rodičů vychovávat své děti ve shodě se školou v uvědomělé občany socialistické republiky a být jim vzorem při plnění všech občanských povinností.
(6) Rozvoj výrobních sil vyžadující zavádění nejnovější techniky, neustálé prohlubování socialistické demokracie i všestranný rozvoj osobnosti předpokládá soustavné zvyšování kvalifikace a vzdělanosti pracujících. Studium při zaměstnání je proto nedílnou součástí výchovného a vzdělávacího systému vyspělé socialistické společnosti.
(7) Stále významnější úloha ve výchově a vzdělávání mládeže a pracujících připadá společenským organizacím, zejména Československému svazu mládeže a jeho Pionýrské organizaci, Revolučnímu odborovému hnutí, Československému svazu tělesné výchovy, družstvům, a závodům. Zvláště důležitá je jejich aktivní účast při mimoškolní výchově, jejímž koordinujícím činitelem je škola a pomoc při zajišťování organického sepětí výchovy a vzdělávání s životem pracujícího lidu. Společenské organizace probouzejí a podporují zájem všech pracujících o další vzdělávání a o zvyšování kvalifikace.