K § 98.
(1) Gážisté býv. rakousko-uherské (rakouské nebo uherské) armády, podle ustanovení zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., do činné služby v čs. vojsku nepřevzatí, kteří mají nárok na zaopatřovací požitky pouze jako vojenští pensisté podle vojenských zaopatřovacích zákonů a nařízení býv. monarchie, platných dne 28. října 1918, nemají nároku na umístění v léčebném ústavu pro choromyslné, obdobně jako osoby, které vojenské hodnosti pozbyly.
(2) Vzhledem k ustanovení § 25 zákona budou bývalí gážisté (čekatelé) v záloze, jejichž zaopatřovací požitky, získané službou v rakousko-uherské (rakouské nebo uherské) armádě, byly převzaty na účet republiky Československé (počítajíc v to i ty, kteří hodnosti pozbyli nebo se jí zřekli), postupně podrobeni superarbitračnímu řízení, a nevyhovují-li podmínce § 16, odst. 2., bude jim výplata výslužného zastavena.
(3) Dále budou postupně jejich majetkové poměry vyšetřeny a podle výsledku šetření bude jim výslužné buď ponecháno v dosavadní výši, nebo přiměřeně sníženo nebo bude jim výplata výslužného vůbec zastavena, a to prvním dnem měsíce, jenž následuje po měsíci, v kterém bylo šetření ukončeno (§ 24).
(4) Stejným způsobem jest postupovati i u válečných pensistů, to jest u osob, které konaly za války domobraneckou službu beze zbraně nebo službu na základě zákona o válečných úkonech a jimž byly přiznány vojenské zaopatřovací požitky podle určité třídy vojenských gážistů, ačkoliv důstojníky, nebo vojenskými úředníky nebyly.