K § 3.
(1) Podkladem pro přiznání nároku na vojenské zaopatřovací požitky a pro druh těchto požitků jest nález a návrh superarbitrační komise. Nálezem této komise jest označení a popis jednotlivých vad (chorob), které působí na posouzení způsobilosti k vojenské službě (vojenskému povolání, přiměřenému občanskému povolání) , nebo zjištění, že tu takových vad (chorob) není; k návrhu pak patří vše, co superarbitrační komise z nálezu vyvozuje (usuzuje), obzvláště pak klasifikační posudek, posudek o způsobilosti k přiměřenému občanskému povolání, návrh na zaopatřovací požitky a přídavek za zranění atd. O návrhu superarbitrační komise rozhoduje ministerstvo národní obrany, jež podle potřeby může dáti nález přezkoušeti superarbitrační komisí (původní nebo novou).
(2) Každé rozhodnutí ministerstva národní obrany o výměře, zvýšení neb snížení zaopatřovacích požitků dodá se straně písemným výměrem na potvrzení, že bylo přejato.
(3) Všeobecně lze považovati za poruchu zdraví, způsobenou zvláštností vojenského povolání, taková poškození zdraví a jejich trvalé následky, která vznikla ve vojenské službě bez vlastního zavinění a u kterých lze důvodně předpokládá ti, že by za obyčejných okolností v civilním poměru nevznikla a že tedy pouze zvláštní povaha služby vojenské měla na jejich vznik nebo průběh přímý a podstatný vliv.
(4) Za těžké poruchy zdraví stejného stupně podle odstavce c) tohoto paragrafu, jakož i podle ustanovení prvého a třetího odstavce §u 7 zákona jest považovati takové trvalé těžké poruchy zdraví, které působí trvalou 75 až 100%ní neschopnost k přiměřenému občanskému povolání.