K § 16.
(1) Při posuzování nároku na výslužné nečiní se rozdíl, byla-li porucha (poškození) zdraví, zakládající tento nárok, získána nebo pouze zhoršena ve službě vojenské; stačí, byla-li jen v příčinné spojitosti s touto službou.
(2) U gážistů v záloze, kteří již vykonávají nějaké občanské povolání, jest toto povolání považovati za "přiměřené". Je-li však povolání, které tito gážisté vykonávají, méněcenná proti povolání vykonávanému před nastoupením činné služby vojenské, jest toto posléze zmíněné pokládati za přiměřené. Jinak jest přiměřeným občanským povoláním rozuměti povolání přiměřené stavu, vzdělání a schopnostem superarbitrovaného gážisty.
(3) Při provádění superarbitračního řízení u gážistů (čekatelů) v záloze jest si vyžádati u příslušného politického úřadu II. stolice spolučinnost úředního a v úrazovém pojištění zkušeného lékaře, jehož povinností bude, aby při superarbitraci podal své dobrozdání o způsobilosti superarbitrovaného k přiměřenému občanskému povolání. V případě, že by se to odporučovalo s hlediska účelnosti nebo úspory, může býti k provedení tohoto řízení vyžádána u příslušného zemského úřadu pro péči o válečné poškozence spolučinnost lékaře, činného v oboru péče o válečné poškozence.
(4) Je-li pro posouzení ztráty způsobilosti k občanskému povolání podle výroku lékařského třeba, aby byl dotyčný pozorován v nemocnici neb lékařském ústavu, může býti nařízeno, aby byl dán na čas potřeby do vojenské nemocnice nebo ústavu.
(5) Neuposlechne-li gážista (čekatel) tohoto rozkazu, nemaje pro to ani zákonných, ani nijakých podstatných důvodů, řízení superarbitrační se zastaví, ministerstvo národní obrany žádost za superarbitraci, resp. výslužné gážistovi vrátí a vydá mu zároveň písemný výměr o rozhodnutí.