§ 7
Technické a organizační požadavky, směrné hodnoty a postupy k prokazování rozumně dosažitelné úrovně radiační ochrany
[k provedení § 4 odst. 4 zákona]
(1) Technické a organizační požadavky k prokazování rozumně dosažitelné úrovně radiační ochrany zahrnují
a) před zahájením činnosti vedoucí k ozáření posouzení a porovnání variant řešení radiační ochrany, které při zamýšlené činnosti přicházejí do úvahy, a nákladů na příslušná ochranná opatření kolektivních dávek a dávek v příslušných kritických skupinách obyvatel, zpravidla s použitím postupů uvedených v odstavci 4,
b) za provozu činnosti vedoucí k ozáření pravidelný rozbor obdržených dávek ve vztahu k prováděným úkonům, uvážení možných dalších opatření k zajištění radiační ochrany a porovnání s obdobnými již provozovanými a přitom společensky přijatelnými činnostmi,
c) před zahájením a při provádění zásahu ke snížení přírodního ozáření nebo ke snížení ozáření v důsledku radiačních nehod posouzení možných variant a volbu takové, která svým způsobem provedení, rozsahem a dobou trvání přinese s použitím postupů uvedených v odstavci 4 co největší čistý přínos.
(2) Směrné hodnoty ozáření, které se považují za dostatečné k prokázání rozumně dosažitelné úrovně radiační ochrany při nakládání se zdroji ionizujícího záření, jsou 1 Sv pro roční kolektivní efektivní dávku, 1 mSv pro roční efektivní dávku u pracovníků kategorie A nebo B a 50 μSv pro roční efektivní dávku u ostatních osob. Rozumně dosažitelná úroveň radiační ochrany se považuje za dostatečně prokázanou, pokud ani za předvídatelných odchylek od běžného provozu nemůže být žádná z uvedených směrných hodnot překročena, a to ani u jedné osoby.
(3) Pro členy posádek letecké dopravy, u nichž nelze omezením výškových letů snížit efektivní dávku na méně než 1 mSv za kalendářní rok, se rozumně dosažitelná úroveň radiační ochrany dosahuje změnou organizace letů, poskytnutím dostatečných informací členům posádek o velikosti ozáření a z něho vyplývajícího zdravotního rizika a úpravou pracovních podmínek těhotných žen tak, aby nebyl překročen zvláštní limit podle § 12 odst. 2. Pro další osoby pracující v prostředí, kde je zvýšené riziko přírodního ozáření, čímž se rozumí zejména ty případy práce např. v lázních, vodárnách jeskyních, dolech nebo podzemních prostorách, kdy ani po provedení nápravných opatření není možné objemovou aktivitu radonu v ovzduší snížit v době výkonu práce pod hodnotu 1 000 Bq/m3, se rozumně dosažitelnou úrovní radiační ochrany rozumí uplatnění požadavků, jaké platí pro práci v kontrolovaném pásmu pracovišť se zdroji ionizujícího záření.
(4) Rozumně dosažitelnou úroveň radiační ochrany lze prokázat postupem, při kterém se porovnávají náklady na alternativní opatření ke zvýšení radiační ochrany (např. vybudování dodatečných bariér) s finančním ohodnocením očekávaného snížení ozáření (dále jen "přínos opatření"). Rozumně dosažitelná úroveň radiační ochrany se považuje za prokázanou a opatření nemusí být provedeno, pokud náklady by byly vyšší než přínos opatření. Přínos opatření se při tomto postupu vyčíslí tak, že snížení kolektivní efektivní dávky u ozářeného kolektivu pracovníků se zdroji nebo u obyvatelstva se násobí součinitelem
a) 0,5 mil. Kč.Sv-1 pro činnosti vedoucí k ozáření, kdy efektivní dávka v průměru u jednotlivce nepřesáhne jednu desetinu příslušných základních limitů,
b) 1 mil. Kč.Sv-1 pro činnosti vedoucí k ozáření, kdy efektivní dávka v průměru u jednotlivce přesáhne jednu desetinu, ale nikoliv tři desetiny příslušných základních limitů,
c) 2,5 mil. Kč. Sv-1 pro činnosti vedoucí k ozáření, kdy efektivní dávka v průměru u jednotlivce přesáhne tři desetiny příslušných základních limitů,
d) 1 mil. Kč.Sv-1 pro lékařské ozáření ((§ 4 odst. 6 písm. a) zákona),
e) 1 mil. Kč.Sv-1 pro přírodní ozáření,
f) 5 mil. Kč.Sv-1 pro ozáření při radiačních nehodách.
(5) Součinitele uvedené v odstavci 4 platí pro rok 1997. Pro další kalendářní roky se násobí koeficientem vyjadřujícím míru inflace, který se odvozuje z ročního klouzavého průměru změny hladiny spotřebitelských cen za předcházející kalendářní rok podle indexu Českého statistického úřadu. Použije se koeficient, který stanovuje a v Cenovém věstníku uveřejňuje Ministerstvo financí pro účely zvláštního předpisu. 5)
------------------------------------------------------------------
5) Vyhláška Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů.