§ 123.
§ 248 zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. se mění a zní takto:
(1) Pro pojištění:
a) domáckých dělníků (§ 3),
b) osob zaměstnaných při podnicích plavebních,
c) posluhovaček, domácích švadlen a jiných osob zaměstnaných střídavě u různých zaměstnavatelů a
d) osob nepravidelně zaměstnaných, tj. takových, jejichž zaměstnání je podle své povahy pouze přechodné, neb u nichž doba zaměstnání u jednoho zaměstnavatele je pracovní smlouvou napřed omezena na dobu kratší jednoho týdne,
jest možno vládním nařízením stanoviti výjimky z tohoto zákona, zejména pokud jde o přihlašování a odhlašování jich (§§ 5 7 a násl.), o zařazování do tříd, vyměřování pojistného a jeho předpisování a odvádění, o vedení mzdových záznamů, o způsobu súčtovaní pojistného připadajícího na zaměstnavatele a zaměstnance a o příslušnosti k nemocenské pojišťovně. Vládním nařízením může býti také stanoveno, že se osoby jmenované v písm. a), c) ad) vyjímají z pojistné povinnosti, jestliže jejich výdělek v určitém časovém období nedosahuje určité nejmenší částky tímto vládním nařízením současně stanovené.
(2) Vládním nařízením může býti dále stanoveno, že dělníci domáčtí vyjímají se z pojistné povinnosti pro případ invalidity a staří, jestliže jejich výdělek z domácké práce nedosahuje průměrně určité nejmenší částky týdně. Tato výdělečná mez může býti vládním nařízením stanovena různě pro jednotlivé územní obvody neb určité obory a později také měněna.
(3) Osoby zaměstnané pracemi sezónními, tj. pracemi, které podle své povahy jsou konány jen v určitém ročním období, netrvají-li tyto práce, i když se za několik období sečtou zpravidla déle než 90 dní v roce, nejsou-li osoby tyto mimo dobu, po kterou jsou zaměstnány těmito pracemi sezónními, jinak námezdně činný podle § 2 zákona, mohou býti vládním nařízením rovněž vyňaty z pojistné povinnosti pro případ invalidity a stáři. Pojistné povinnosti není na újmu, když celková doba sezónních prací u zaměstnance nedosáhla 90 dní v roce z příčin, jež jsou nezávislé na vůli zaměstnancově.
(4) Pro osoby uvedené v písm. b) možno nařízením zřídí ti závodní nemocenské pojišťovny.
(5) Pro osoby uvedené v odst. 1. může býti stanovena zvláštní čekací doba v pojištění nemocenském.
(6) Bude-li pro pojištění osob uvedených v odst. 1. nařízeno, že mohou býti zaměstnány toliko tenkráte, vykáží-li se zvláštním výkazem k tomu cíli vydaným, bude zaměstnavatel trestný podle § 260, bude-li je zaměstnávali, aniž mají nařízený průkaz.
(7) Před vydáním vládního nařízení podle odst. 2. a 3. jest vyslechnouti příslušné odborové organisace zaměstnavatelské a zaměstnanecké.
(8) Pokud vládní nařízení podle předcházejících odstavců nebude vydáno, jest pojištění osob, uvedených v odst. 1., prováděli podle směrnic, jež vydá ústřední sociální pojišťovna se schválením ministerstva sociální péče.