§ 2
(1) Ušlým pracovním výdělkem podle tohoto nařízení se rozumí částka, kterou by osoba poškozená provedením ochranného opatření (dále jen "poškozený") vydělala, kdyby nebylo došlo k provedení ochranného opatření.
(2) Za základ pro zjištění ušlého pracovního výdělku podle odstavce 1 se bere
a) u zaměstnanců průměrný pracovní výdělek za poslední zúčtovací období, předcházející ochrannému opatření, s výjimkou náhrady hotových výloh,
b) u učňů vychovávací příspěvek,
c) u domáckých dělníků průměrná pracovní odměna za poslední kalendářní rok, s výjimkou náhrady hotových výloh,
d) u osob samostatně výdělečně činných částka, která odpovídá příjmu stanovenému příslušnou mzdovou úpravou pro zaměstnance tak odborně kvalifikovaného, že může zastupovati podnikatele ve vedení podniku,
e) u zemědělců částka, která odpovídá ročnímu vyměřovacímu základu stanovenému vyhláškou ministerstva práce a sociální péče, vydanou podle § 20, odst. 3 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění,
f) u spolupracujících členů rodiny částka, která odpovídá příjmu, který by náležel zaměstnanci, jejž spolupracující člen rodiny nahrazuje, nikoliv však příjmu převyšujícímu částku stanovenou podle písm. d) nebo e).
(3) Ušlý pracovní výdělek se vypočte tak, že se základ (odstavec 2) dělí počtem kalendářních dnů příslušného období a výsledek se násobí počtem kalendářních dnů, v nichž bylo provedeno ochranné opatření.
(4) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální poměry poškozeného, může krajský národní výbor povoliti, aby se při zjišťování ušlého výdělku započetly i jiné částky než uvedené v odstavci 2.