Plenární schůze Národního shromáždění
Své funkce vykonává Národní shromáždění především ve svých plenárních schůzích, na nichž projednává a schvaluje zásadní otázky hospodářské, politické a kulturní výstavby našeho státu.
V plenárních schůzích Národního shromáždění je nezbytné uplatňovat ústavní pravomoc Národního shromáždění jako nejvyššího článku zastupitelské soustavy a celé soustavy státních orgánů. Plenární schůze Národního shromáždění proto projednávají vedle zákonů a mezinárodních smluv zejména zásadní otázky hospodářské, politické a kulturní výstavby. Přitom jde o otázky koncepční, ovlivňující zásadně dlouhodobý vývoj naší společnosti jako celku i jejích základních stránek - ekonomiky, kultury, životní úrovně, obrany státu, socialistické zákonnosti, zahraničních vztahů apod. Plénum Národního shromáždění zaměřuje činnost celého státního ústrojí na rozhodující úkoly a na jejich realizaci, jak to vyžadují potřeby rozvoje naší socialistické společnosti. Způsobem a výsledky projednávání základních otázek plénum Národního shromáždění uplatňuje svůj vliv na ostatní státní orgány.
Zvláštní péči věnuje plénum Národního shromáždění projednávání a schvalování státního národohospodářského plánu a státního rozpočtu, popřípadě jejich závažných změn.
Zlepšení činnosti plenárních schůzí Národního shromáždění a zvýšení jejich společenské funkce vyžaduje zkvalitnění kontrolní funkce plenárních schůzí Národního shromáždění vůči všem státním orgánům, především vůči vládě jako kolektivnímu výkonnému orgánu i vůči jednotlivým ministerstvům, Slovenské národní radě i národním výborům. Vláda podává Národnímu shromáždění zprávy o své činnosti, o činnosti národních výborů a o tom, jak vyřídila doporučení Národního shromáždění. Národní shromáždění sleduje zejména plnění národohospodářského plánu a výsledky hospodaření, jak je zabezpečován celý chod národního hospodářství v zájmu uspokojování potřeb pracujících, dále využívání všech zdrojů takovým způsobem, aby se zamezilo plýtvání společenskou prací a znehodnocování produktů. Sleduje rovněž, jak je zajištěna bezpečnost našeho státu a jak je prováděna zahraniční politika. Přijímá potřebná opatření k nápravě.
Významnou složkou kontroly uskutečňované Národním shromážděním je kontrola nad dodržováním socialistické ústavy a zákonnosti, spojovaná se soustavnou prověrkou praktické účinnosti zákonů i ostatních právních předpisů. Plenární schůze Národního shromáždění vycházejí přitom nejen ze zpráv o stavu dodržování socialistické zákonnosti podávaných předsedou Nejvyššího soudu a generálním prokurátorem, ale i ze zkušeností poslanců a z jejich poznatků o stavu socialistické zákonnosti.
Na plenárních schůzích Národního shromáždění uplatňují poslanci své osobní poznatky a zkušenosti i názory a stanoviska svých voličů. Rozpravy o projednávaných otázkách slouží k uplatňování kritiky nedostatků v práci státních orgánů a k odhalování příčin těchto nedostatků a směřují k nápravě a ke zdokonalování práce těchto orgánů. V plenárních schůzích Národního shromáždění je současně nutno podle potřeby uplatňovat interpelační právo poslanců Národního shromáždění vůči vládě a jejím členům v záležitostech, které nebylo možno vyřídit přímo v místech, okresech nebo krajích nebo které nepatřily do pravomoci nižších orgánů. Právo poslanců klást dotazy je třeba šířeji uplatňovat i vůči vedoucím státním a hospodářským funkcionářům bezprostředně odpovědným za řešení určitých problémů, za plnění národohospodářských plánů a za uspokojování potřeb občanů.
V činnosti pléna Národního shromáždění je třeba rozvinout praxi usnášet se i na závazných opatřeních k zabezpečení dalšího rozvoje naší společnosti. Taková praxe povede k dalšímu zvýšení konkrétní odpovědnosti všech státních orgánů vůči nejvyššímu zastupitelskému sboru.
Rozvíjení řídící činnosti pléna Národního shromáždění vyžaduje dále prohloubit vzájemné pracovní vztahy se Slovenskou národní radou a místními zastupitelskými sbory - národními výbory. Plénum Národního shromáždění projednává činnost Slovenské národní rady.
K zajištění úzkých vztahů Národního shromáždění k národním výborům je účelné zvát do schůzí pléna Národního shromáždění předsedy krajských národních výborů nebo jiné funkcionáře národních výborů, a to zejména při projednávání činnosti národních výborů nebo jiných důležitých otázek týkajících se národních výborů.
Návrhy zákonů a mezinárodních smluv odůvodňuje v plenární schůzi Národního shromáždění zpravidla ten, kdo je předkládá. Tak jsou vytvořeny podmínky pro větší odpovědnost těch, kteří návrhy předkládají. Tento postup umožní příslušnému výboru Národního shromáždění podat Národnímu shromáždění vlastní stanovisko k předloženému návrhu zákona či jiného návrhu.