IV.
Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je navrhovatel - obecný soud - oprávněn návrh na zrušení napadeného ustanovení podat. Dospěl k názoru kladnému. Je totiž zřejmé, jak navrhovatel správně uvedl, že obecný soud musí napadené ustanovení aplikovat na svůj postup v daném soudním řízení a že současná právní úprava přímo zasahuje do práv žalobců. Uvedený návrh souvisí s rozhodovací činností obecného soudu, který je tedy oprávněným navrhovatelem (§ 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud dále v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zkoumal, zda zákon, jehož ustanovení je posuzováno z hlediska ústavnosti, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Z vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny Ústavní soud zjistil, že Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o veřejných dražbách ve znění pozměňovacích návrhů schválených Senátem podle sněmovního tisku 156/6 na své 21. schůzi dne 18. ledna 2000 potřebnou většinou hlasů poslanců zákonodárného sboru, když ze 180 přítomných poslanců pro přijetí návrhu hlasovalo 92 a proti přijetí návrhu bylo 80 poslanců. Poté byl návrh zákona o veřejných dražbách podepsán ústavními činiteli a řádně vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 10 rozeslané dne 22. 2. 2000 pod č. 26/2000 Sb. Zákon o veřejných dražbách tak byl přijat ústavně předepsaným způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence při dodržení pravidel stanovených v čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy.
Ústavní soud konstatuje, že návrh splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a nic nebrání jeho projednání plénem Ústavního soudu.