Článek 11
1. Trestné činy uvedené v článku 2 budou považovány za trestné činy, které jsou jako trestné činy podléhající extradici zahrnuty do jakékoliv extradiční smlouvy existující mezi kterýmikoliv státy - smluvními stranami před vstupem v platnost této Úmluvy. Státy - smluvní strany se zavazují zahrnout tyto trestné činy jako trestné činy podléhající extradici do každé extradiční smlouvy, která mezi nimi bude následně uzavřena.
2. Pokud stát - smluvní strana, který podmiňuje extradici existencí smlouvy, obdrží žádost o extradici od jiného státu - smluvní strany, s nímž nemá uzavřenu žádnou extradiční smlouvu, může dožádaný stát - smluvní strana podle své volby vzít v úvahu tuto Úmluvu jako právní základ pro extradici ve vztahu k trestným činům uvedeným v článku 2. Extradice bude podléhat ostatním podmínkám stanoveným právem dožádaného státu.
3. Státy - smluvní strany, které nepodmiňují extradici existencí smlouvy, budou uznávat trestné činy uvedené v článku 2 jako trestné činy podléhající extradici mezi sebou navzájem, s ohledem na podmínky stanovené právem dožádaného státu.
4. V případě nutnosti budou trestné činy uvedené v článku 2 posuzovány pro účely extradice mezi státy - smluvními stranami, jako by byly spáchány nejen v místě, kde k nim došlo, ale také na území států, které ustavily jurisdikci v souladu s článkem 7, odstavci 1 a 2.
5. Ustanovení všech extradičních smluv a dohod mezi státy - smluvními stranami týkající se trestných činů uvedených v článku 2 budou považována za modifikovaná mezi státy - smluvními stranami v rozsahu, v jakém jsou neslučitelná s touto Úmluvou.