§ 10
Práce ve vnuceném tempu, monotónní práce a psychická zátěž související s prací
(1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží
a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce, při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob,
b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti,
c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organizmu,
d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům,
e) riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob,
f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu,
g) práce pouze v nočních směnách.
(2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5 - 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
(3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží
a) velikost kritického detailu,
b) náročnost na diskriminaci detailů,
c) nároky na adaptaci zraku,
d) nároky na akomodaci a okohybné svaly,
e) práce za zvláštních světelných podmínek,
f) používání zvětšovacích přístrojů a
g) neodstranitelné oslňování.