Část D
Postup pro měření a hodnocení lokální svalové zátěže horních končetin
1. Zásady postupu pro vyšetřování a hodnocení svalové zátěže
Podrobná analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména:
- popis práce se sledováním časových faktorů práce,
- režim práce a odpočinku v průběhu pracovní doby, týdne nebo roku (zvláště u sezónních prací),
- rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání úkonů, doby relaxace,
- podíl zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové zátěži,
- plnění výkonových norem, nárazové práce s vysokou zátěží,
- zaujímání pracovních poloh těla, končetin a jejich částí.
2. Popis časových faktorů práce (časový snímek)
Časový snímek pracovního dne jednotlivého zaměstnance se k tomuto účelu pořizuje metodou nepřerušovaného pozorování a zaznamenáváním veškeré spotřeby pracovního času během směny, rozborem a vyhodnocením naměřených hodnot. Posuzuje se při tom, zda převládá zátěž dynamická či statická.
a) Obecné zásady
- před vlastním měřením je třeba určit zaměstnance a pracoviště (popřípadě stroj, výrobní postupy a další faktory), které budou sledovány,
- zaměstnanci, u nichž se šetření provádí, mají být dobře zapracovaní a musí spolupracovat při vyšetření,
- měření má probíhat za normálních provozních podmínek, což stvrzuje zaměstnavatelem pověřený zaměstnanec a zástupce zaměstnanců,
- časový snímek musí zahrnovat podmínky celé pracovní doby.
b) Postup při pořizování časového snímku jednotlivce se provádí metodou nepřerušovaného pozorování:
- průběžně se sledují jednotlivé činnosti (pohyby, úkony, operace či jiné sledované znaky včetně přestávek),
- do protokolu se vypisují činnosti a nečinnosti zaměstnance (měřené znaky tak, jak po sobě následují),
- zaznamenává se postupný čas s přesností na minuty a doba trvání jednotlivých úkonů.
3. Popis pracovního místa
Zaměřuje se zejména na
- manipulační rovinu a pohybový prostor,
- ovládací prvky stroje nebo technického zařízení,
- pracovní nástroje a nářadí,
- manipulovaný materiál.
4. Popis pracovních poloh
Popis zahrnuje zejména
a) Polohu těla
- základní pracovní polohy při hlavní a vedlejší pracovní činnosti,
- zaujímání fyziologicky nepřijatelných poloh (vleže, vkleče, ve vypjatém stoji, při rotaci trupu o více než 60°, v hlubokém předklonu, ve vzpažení, se záklonem hlavy),
- vnucené polohy.
Pracovní polohy se vždy posuzují v časových souvislostech.
b) Polohu končetin
- postavení horních končetin a rukou,
- postavení dolních končetin.
5. Popis postavení horních končetin se provádí pomocí úhlů
Úhel α: vyjadřuje polohu obsluhované (úchopové) části stroje nebo nástroje vzhledem ke středovému bodu ramenního kloubu, tj. k rovině proložené tímto bodem a kolmé k sagitární rovině těla. Při předpažení má hodnotu 0°, při vzpažování nabývá kladných hodnot až do + 90°, resp. + 80 °, při klesání paže z předpažení směrem dolů nabývá hodnot záporných až do - 90°.
Při pracovní poloze horních končetin mírně zapažených pak úhel alfa nabývá vyšších záporných hodnot, například - 100°. Jedná-li se o současný předklon, nutno popsat (úhel je vždy v rovině kolmé k dané sagitální rovině proložené trupem).
Úhel β: pomocí tohoto úhlu je určena poloha ovládané části stroje (poloha úchopu) vzhledem k sagitální rovině těla, která dělí tělo shora dolů na pravou a levou polovinu. Při pozici končetiny, kdy předmět úchopu se nachází v rovině rovnoběžné s touto sagitální rovinou, je úhel beta roven 0° (addukce paže). Rozvírá se do + 90° při abdukci paže.
Úhel γ: vyjadřuje pozici předloktí vzhledem k nadloktí, tedy stupeň ohybu v loketním kloubu. Má hodnoty kladné od cca + 30° do + 180°. Alternativně jej lze vyjádřit nepřímo jako poměrnou část z maxima dosahu.
Postavení ruky: se týká polohy dlaně, prstů 2 až 5 a palce. Popis se týká způsobu úchopu pracovního nástroje, předmětu nebo části stroje.
6. Popis pracovních pohybů
Popisuje se počet pohybů, rozsah, četnost v čase, zda jsou pohyby spojeny s manipulací s břemeny, ovladači a podobně).
7. Postup při hodnocení četnosti pohybů:
- přímý odečet na pracovišti pomocí stopek - počítá se četnost pohybů jednotlivých končetin za předem stanovenou časovou jednotku,
- při činnostech spojených s rychlými pohyby, které nelze metodou přímého odečtu posoudit, se použije videozáznam.