Článek I.
Ustanovení II. dílu nařízení ministerstev financí a obchodu z 11. prosince 1907, č. 269 ř. z., o celních úkonech pro vyšívací ušlechťovací řízení, jakož i ustanovení nařízení z 9. září 1910, č. 166 ř. z., o celním ušlechťovacím řízení pro vzdušné vyšívání se zrušují.
II. díl (§§ 32 až včetně 45) cit. min. nař. z 11. prosince 1907 se nahražuje následujícími ustanoveními:
II. Ušlechťovací vyšívací řízení ohledně tkanin, vyšívacích přízí, krajek, stuh a prýmků pod podmínkou vývozu z nich zhotovených výrobků výšivkových, krajkářských a záclonových ve stavu upraveném k prodeji.
§ 32.
Ušlechťovací řízení dle tohoto odstavce vztahuje se na tkaniny (čítajíc v to podklad pro vzdušné vyšívání) a na vyšívací přízi všeho druhu, jakož i na krajky, stuhy a prýmky všeho druhu.
§ 33.
Žádosti o povolení tohoto zušlechťovacího řízení buďtež podány prostřednictvím příslušné Obchodní a živnostenské komory u finančního úřadu I. instance bydliště žadatelova. Povolení může býti uděleno pouze osobám neb podnikům tuzemským, majícím v území Československé republiky samostatný závod pro výrobu výšivek, krajek neb záclon, pokud výrobu tuto provozují ve vlastním podniku neb dávají prováděti ve mzdě. Sprostředkovatelé výroby (faktoři) jsou vyloučeni z tohoto povolení. Žádost o povolení ušlechťovacího řízení dle tohoto odstavce musí obsahovati tyto údaje:
1. Označení výroby, v níž má býti zpracováno dovezené zboží, dle těchto odvětví:
a) Bílé vyšívání, to jest vyšívání na bavlněných neb lněných tkaninách vyrobené na strojích člunkových (t. zv. Schifflimaschinen) nebo strojích pro ruční vyšívání (jako ku př. vyšívané prádlo, pokrývky, bluzy). Vyšívání na hedvábí do tohoto odvětví nespadá.
b) Vyšívání na tylu.
c) Vzdušné vyšívání.
d) Polovzdušné vyšívání, to jest vzdušné vyšívání ve spojení s tkaninami neb tyly.
e) Výroba záclon z tylu.
f) Výroba záclon z jiných tkaných látek.
g) Výroba ostatních druhů vyšívání.
2. Přesné označení množství a druhů tkanin, vyšívací příze, krajek, stuh a prýmků, jež během jednoho kalendářního roku mají býti z ciziny dovezeny, s udáním suroviny, ze které jsou vyrobeny (bavlna, len, vlna, hedvábí).
3. Označení vnitrozemského celního úřadu, ležícího nejblíže podniku, u něhož toto celní řízení co do dovozu a vývozu má býti soustředěno.
4. Obnos jakož i způsob celní jistoty.
K žádostí budiž připojen živnostenský list neb platební rozkaz o výdělkové dani žadatelově v originále nebo ověřeném opise.
Obchodní a živnostenská komora přezkoumá údaje žadatelovy příslušným šetřením se zřetelem na poměry podniku a zašle žádost spolu se svým vyjádřením příslušnému finančnímu úřadu I. instance. V tomto vyjádření budiž učiněn návrh, v jakém množství mají býti jednotlivé druhy zboží uvedeného v žádosti připuštěny k dovozu pro toto zušlechťovací řízení.
§ 34.
Povolení udělí finanční úřad I. stolice s výhradou odvolání na neurčitou dobu za kontrolních podmínek dále uvedených, při čemž při stanovení výše dovozu jednotlivých druhů zboží budiž vzat zřetel na vyjádření obchodní a živnostenské komory.
V příslušném poukazu na celní úřad budiž označena také výše a způsob celní jistoty, kterouž má strana složiti. O každém povolení budiž vyrozuměna příslušná Obchodní a živnostenská komora.
§ 35.
Osoby nebo podniky (firmy), jimž povolení ušlechťovacího řízení dle tohoto odstavce bylo uděleno, jsou povinny vésti knihy takovým způsobem, aby z nich na základě vzorkových a případných jiných továrních čísel, jakož i na základě jiného označení vzorků, jež za účelem zjištění totožnosti byly celnímu úřadu předloženy, mohlo býti každého času prokázáno, že dovezené zboží jest skutečně buď ještě nezpracované na skladě u podnikatele neb v procesu výrobním nebo že bylo vyvezeno, ať již ve stavu zpracovaném nebo nezpracovaném nebo konečně procleno. Závod, jemuž bylo takové povolení uděleno, jest po dobu povolovací podroben dozoru důchodkového úřadu. Zástupcům finančního úřadu jakož i úředníkům příslušného celního úřadu jest dovolen přístup do všech provozních a skladních místností a prohlídky knih nahoře uvedených k tomu účelu, aby mohli zjistiti zásobu surového, pokud se týká zpracovaného a hotového zboží, jakož i provésti kontrolu řádného používání tohoto ušlechťovacího řízení.
§ 36.
Celní jistota za váhu dovezeného zboží vyměřuje se takto:
1. pro tkaniny (také tyly), stuhy a prýmky bavlněné dle sazební položky čís. 195 b 2,
2. pro krajky bavlněné dle položky čís. 197.
3. pro tkaniny (také tyly), krajky, stuhy prýmky lněné dle sazební položky čís. 211,
4. pro tkaniny (také tyly), krajky, stuhy prýmky vlněné dle sazební položky čís. 234,
5. pro tkaniny (také tyly), krajky, stuhy a prýmky celo- a polohedvábné dle sazební položky čís. 253a.
Celní jistota za vyšívací přízi všeho druhu řídí se sazbou položky čís. 186 d (včetně přirážky dle sazební položky čís. 187 e); pokud by na hedvábnou vyšívací niť připadalo dle platné celní sazby clo ve vyšším obnose, budiž rozdíl oproti zmíněné celní jistotě zapraven hotově. Případné uvolněni jistoty nastane teprve po konečném odúčtování dovezeného a vyvezeného zboží (viz § 44).
§ 37
Strana vede za účelem přehledu tohoto řízení zápis pro každé odvětví výroby vyznačené v § 33 zvláště dle vzoru, který jest k tomuto nařízení připojen. Používá-li se pro jedno odvětví výroby více druhů tkanin z různých surovin (ku př. tkanin bavlněných, lněných a vlněných), jest nutno vésti pro každý druh těchto tkanin zvláštní zápis.
Pokud se pro jeden druh výrobků použije dvou nebo více tkanin z různých surovin, jest dovoleno v jednom zápisu účtovati vedle tkanin hlavně v tomto odvětví používaných těž tkaniny méně používané (ku př. v zápisu o tkaninách bavlněných též tkaniny vlněné), avšak dlužno vyznačiti podružné tkaniny dle materiálu, z něhož byly vyrobeny.
Celní úřad vede pro svoji úřední potřebu obdobný zápis na témže formuláři. Zanášky do těchto zápisů dějí se ve smyslu nadpisů pro jednotlivé jejich rubriky, resp. ve smyslu příkladu provedených v přiloženém vzorci.
§ 38.
Zboží dovážené v tomto zušlechťovacím řízení budiž přihlášeno písemně dle své hrubé a čisté váhy; od označování zboží za účelem zjištění jeho totožnosti se upouští. Tkaniny dovážeti se mohou pouze v celých kusech opatřených tovární značkou a číslem. Tyto značky a čísla dlužno uvésti v dovozní prohlášce.
Při dovozu krajek, prýmků a stuh nutno předložiti dotyčný účet, obsahující udání o počtu metrů nebo kusů, jakož i tovární označení vzorků. K celní přihlášce přiloženy buďtež vzorkové ústřižky s udáním příslušného vzorkového označení uvedeného v účtu. Účet o dovezených krajkách, stuhách a prýmcích opatří celní úřad pečetí a daty odbavovacími. Přezkoušené, po případě opravené údaje zanesou se do zápisů vedených ve smyslu § 37 jak stranou tak i úřadem.
§ 39.
Zboží dovezené v tomto řízení z ciziny může se vyvážeti jak ve stavu zpracovaném tak i nezpracovaném.
V obojím případě musí se zboží přihlásiti k vývozu písemně dle hrubé a čisté váhy; při vývozu zboží zpracovaného dlužno udati odvětví výroby, do něhož vyvážené zboží spadá (§ 33).
Jedná-li se o hotové módní zboží výstrojné (konfekcionované), budiž tato okolnost rovněž udána.
Celní úřad přezkouší na základě vzorků přiložených k dovozní prohlášce, zda zboží k vývozu určené shoduje se se zbožím k vývozu přihlášeným.
§ 40.
Při vývozu určí se čistá váha zboží bez vnitřního obalu. Váha destiček k navíjení resp. vnitřních obalů určí se dle vzorku předloženého stranou a odečte se od čisté váhy vyváženého zboží (před vypočtením přirážky dle § 44). Předloží-li strana při vývozu několika zásilek úplnou jich specifikaci, může se celní úřad spokojiti se zjištěním váhy jen ohledně jedné neb několika z nich.
§ 41.
Celní úřad přezkouší správnost vývozních přihlášek na základě nálezu celní prohlídky a zanese vývozní data do příslušných rubrik zápisu vedeného úřadem a stranou pro to které odvětví výroby (§ 33).
Dovolují-li to služební poměry celního úřadu, možno odbaviti vývozní zásilky domácí prohlídkou zboží v místnostech strany na její útraty.
K žádosti strany možno zboží, jehož během kalendářního dovozního roku nebylo použito k výrobě, přenésti na účet příští jednoroční súčtovací periody, jakož i zboží z jednoho zápisu přenésti do zápisu pro jiné odvětví výroby. V tom případě nutno zboží ono celnímu úřadu předložiti, resp. na žádost strany zjistiti množství zboží v továrních místnostech na útraty strany.
Celní úřad zanese pak čistou váhu tohoto zboží do dotyčných rubrik zápisu s příslušnou poznámkou a současně jako dovoz do zápisů pro nové súčtovaci období nebo pro jiné odvětví výroby. Další účetní přenos zboží do zápisů (pro třetí rok) není přípustný.
§ 42.
Nedojde-li výjimečně a to ze závažných důvodů k opětovnému vývozu zboží, může strana zboží v ušlechťovacím řízení dovezené a v zápisu súčtované pro tuzemskou spotřebu proclíti. K tomu cíli musí zboží ono předložiti celnímu úřadu a dle příslušné celní sazby prohlásiti. Celní úřad zjistí čistou váhu a zanese odbavovací data do dotyčných rubrik zápisu s příslušnou poznámkou.
§ 43.
Po uplynutí ročního súčtovacího období, resp. po dřívějším vyčerpání zápisu přikročí se k súčtování, k němuž budiž stranou předložen zápis jí vedený.
§ 44.
Súčtování děje se nejprve sečtením jednotlivých položek čisté váhy v každém sloupci (3 - 7) na straně dovozu. Po té sečtou se jednotlivé položky ve sloupcích (12 - 17) na straně vývozu; každý součet sloupců vývozu 12 - 16 odečte se po té od součtu odpovídajícího sloupce na straně dovozu (3 - 7). Vzniklé rozdíly se sečtou a tento výsledek porovná se pak se součtem o zboží vyvezeném ve stavu upraveném k prodeji, zvýšeným o přirážku pro jednotlivá odvětví výroby co náhradu za odpad:
a) pro bílé vyšívání ................... 25 %,
b) pro vyšívání na tylu ................ 25 %,
c) pro vzdušné vyšívání ............... 100 %,
d) pro polovzdušné vyšívání ........... 100 %,
e) pro výrobu záclon z tylu ............ 50 %,
f) pro výrobu záclon z pevných látek ... 50 %,
g) pro výrobu ostatních druhů vyšívání . 50 %
z čisté vývozní váhy.
Pro vyvážené zboží výstrojné (konfekcionované) přiznává se další 15 % přirážka z čisté vývozní váhy.
Pro zboží vyvážené v původním stavu nebo při zboží přenášeném do zápisu pro příští súčtovací období nebo pro jiné odvětví výroby se tyto přirážky nepovolují.
Je-li součet takto zvýšený roven součtu rozdílů ve sloupcích 3 - 7 vypočtených ve smyslu 1. odstavce nebo převyšuje-li jej, budiž složená celní jistota uvolněna.
V opačném případě jest povinna strana složiti clo vypadající na rozdíl dle sazby příslušné pro zboží dotyčného zápisu, resp. dle nejvyšší sazby pro zboží zápisu (viz § 36).
K potvrzení správnosti odúčtování jest celní úřad dle okolností oprávněn provésti v továrně kontrolu zboží spadajícího do povoleného zušlechťovacího řízení, resp. prohlídku knih (§ 35). Uchyluje-li se dle zápisů váha upotřebené vyšívací příze, krajek, stuh a prýmků podstatně od množství, jehož dle zkušenosti jest potřebí k zhotovení vyvážených výrobků, jakož i hodlá-li strana pro tuzemskou spotřebu proclíti ne zcela nepatrnou část dovezeného zboží, budiž zápis s udáním bližších okolností předložen ministerstvu financí.
§ 45.
zrušen