§ 10
Osobní osvobození
(1) Od poplatku jsou osobně osvobozeni:
a) Československý stát, zastoupený výkonnými orgány národních výborů a jinými orgány státní správy, státní ústavy a státní fondy, převyšuje-li poplatek 50 Kčs, popřípadě v řízení rozkazním 25 Kčs;
b) zaměstnanci (učňové, domáčtí dělníci), jsou-li předmětem řízení nároky z jejich pracovního (učebního) poměru, s výjimkou nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo v opilosti anebo trestním činem, popřípadě přestupkem;
c) navrhovatel (žalobce) v řízení o určení úhrady osobních potřeb (výživy);
d) žalobce v řízení o náhradě škody způsobené ublížením na zdraví, včetně nároků státu na náhradu nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení (pojištění).
e) původci v řízení o svých nárocích z původcovských práv;
f) účastník, domáhající se zjištění otcovství;
g) vojenské osoby základní nebo náhradní služby z řad mužstva a poddůstojníků;
h) opatrovník, proti němuž se má provést řízení;
ch) osoby nepřítomné nebo vůbec neznámé, zastoupené opatrovníkem, leč by tu byl nebo by vyšel najevo majetek, z něhož by bylo možno poplatek uhradit.
(2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na exekuci, kterou se vymáhají nároky uvedené v ustanoveních písm. b) až e) téhož odstavce.