§ 1
(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství 1) a s mezinárodní smlouvou 2) stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.
(2) Za osobní ochranné prostředky se pro účely tohoto nařízení považují
a) zařízení nebo prostředky určené k tomu, aby byly nošeny nebo přidržovány uživatelem pro zajištění ochrany jeho zdraví nebo bezpečnosti před jedním nebo více riziky,
b) technické sestavy vytvořené výrobcem z několika nedílně spojených zařízení nebo prostředků pro ochranu uživatele před jedním nebo více současně působícími riziky,
c) ochranné zařízení nebo prostředek spojený oddělitelně nebo neoddělitelně s osobní výstrojí nošenou nebo přidržovanou uživatelem při provádění určité činnosti a nemající ochranný účinek,
d) vyměnitelné součástky osobního ochranného prostředku (náhradní díly) nezbytné pro jeho bezchybnou funkci a určené výhradně pro tento prostředek.
(3) Za nedílnou část osobního ochranného prostředku je považováno jakékoliv příslušenství uváděné na trh společně s osobním ochranným prostředkem, určené pro jeho připojení k jinému vnějšímu dodatečnému zařízení, a to i tehdy, jestliže toto příslušenství není určeno pro stálé nošení nebo přidržování uživatelem po celou dobu vystavení riziku.
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Rady 89/686/EHS z 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se osobních ochranných prostředků, ve znění směrnic Rady 93/68/EHS, 93/95/EHS a 96/58/ES.
2) Například Protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (PECA), vyhlášený pod č. 56/2001 Sb.m.s.