§ 2
(1) Za nutné potřeby podle § 2, věty druhé rozpočtového zákona lze považovati jen takové potřeby, jejichž neodkladného uspokojení vyžaduje plnění zákonných závazků nebo jiných nezbytných úkolů státu, zejména zabezpečení nerušeného chodu státní správy. Nutnost potřeby se především posuzuje s hlediska zájmu celého státu, nikoliv jen s hlediska dotčené jeho oblasti nebo dotčeného oboru veřejné správy.
(2) Úvěrů povolených pro určitý účel se smí použíti, i když jsou splněny podmínky stanovené v § 2 rozpočtového zákona, jen ve výši nezbytně potřebné k dosažení tohoto účelu. To platí také o uvolňování zúčtovatelných záloh, jež mohou býti povolovány jen v mezích příslušných předpisů a ve výši potřebné pro příslušný účel a jichž lze použíti jen do 31. prosince 1949, po případě, jde-li o výdaje uvedené v § 10, větě druhé rozpočtového zákona, do 28. února 1950.