2. Hořlavost
a) Hračky nesmějí v okolí dítěte představovat nebezpečný hořlavý prvek a musí být složeny z látek, které
1. při přímém působení plamene nebo jiskry nebo jiných možných zdrojů zapálení nezačnou hořet,
2. jsou těžko zapalitelné (přerušení hoření po oddálení plamene),
3. po zapálení hoří pomalu a umožňují jen pomalé šíření plamene,
4. bez ohledu na chemické složení hračky zpomalují proces hoření.
Tyto hořlavé látky nesmějí představovat nebezpečí zapálení pro jiné látky použité v hračce.
b) Hračka, která vzhledem k vlastnostem nepostradatelným pro její použití obsahuje nebezpečné látky nebo přípravky, zvláště materiály a vybavení pro chemické pokusy, modelářství, modelování z plastu nebo keramiky, smaltování, fotografické práce a podobné činnosti, nesmí obsahovat žádné látky nebo přípravky, které by se mohly stát nebezpečně hořlavými po úniku těkavých nehořlavých složek.
Pozn. autora: Aktuální znění nezapracované novelizace tohoto ustanovení k 1.5.2004 je součástí právního předpisu č. 292/2000 Sb.
c) Hračka nesmí při používání podle části I. odstavce 1 této přílohy vytvářet nebezpečí výbuchu nebo obsahovat výbušné prvky nebo látky. Uvedené opatření se nevztahuje na kapsle (roznětky) u hraček uvedených v příloze č. 1 bod 10 tohoto nařízení.
d) Hračky, zvláště chemické hry a hračky, nesmějí obsahovat žádné látky nebo přípravky,
1. které mohou po smíchání explodovat v důsledku
1.1 chemických reakci nebo zahřátí,
1.2 smísení s oxidačními látkami,
2. které obsahují těkavé a na vzduchu hořlavé sloučeniny, které by mohly vytvořit hořlavou nebo výbušnou směs par se vzduchem.