§ 2
(1) Soustředění podle ustanovení § 1 se provádí tak, že ministr zahraničního obchodu uděluje dovozní povolení na zboží, o něž jde (§ 1), dovozcům, které určuje podle těchto zásad:
a) pro každý druh zboží uvedeného v § 1, po případě pro více druhů zboží, se určuje jeden společný dovozce pro státní a národní podniky;
b) pro každý druh zboží uvedeného v § 1, po případě pro více druhů zboží, se určuje jeden společný dovozce pro soukromé podniky výrobní a podle potřeby další dovozce pro družstevní podniky výrobní.
(2) Ministr zahraničního obchodu může určiti jediného společného dovozce pro výrobní podniky státní a národní, soukromé, po případě družstevní, když se dohodnou na společném dovozci, ministrem zahraničního obchodu předem schváleném.
(3) Vyžaduje-li toho úspěšné plnění dvouletého hospodářského plánu, určí ministr zahraničního obchodu pro jednotlivé dovozy zboží, uvedeného v § 1, se schválením předsednictva vlády další dovozce.