DOHODA
o vzájemném zabezpečení utajení vynálezů týkajících se obrany, na něž byla podána žádost o udělení patentu
Vlády Belgie, Kanady, Dánska, Francie, Spolkové republiky Německo, Řecka, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Portugalska, Turecka, Spojeného království a Spojených států amerických,
smluvní strany Severoatlantické smlouvy, podepsané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949,
přejíce si podpořit hospodářskou spolupráci mezi kterýmikoli nebo mezi všemi svými vládami, jak je dohodnuto v článku 2 Severoatlantické smlouvy,
uvědomujíce si závazky, přijaté za podmínek daných článkem 3, udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku prostřednictvím trvalé a účinné svépomoci,
majíce na vědomí, že zavedení utajení na vynález týkající se obrany v jedné ze zemí Organizace Severoatlantické smlouvy má všeobecně za následek to, že když byla podána žádost o udělení patentu nebo byl-li patent udělen, platí zákaz podat žádost o udělení patentu na tentýž vynález v jiných zemích včetně zemí Organizace Severoatlantické smlouvy,
majíce na vědomí, že územní omezení vzniklá v důsledku tohoto zákazu mohou způsobit újmu žadatelům o udělení patentu a následně mít nepříznivý dopad na hospodářskou spolupráci mezi zeměmi Organizace Severoatlantické smlouvy,
majíce na vědomí, že vzájemná pomoc vyžaduje reciproční předávání vynálezů týkajících se obrany a že v některých případech takové předávání může být tímto zákazem znemožněno,
majíce na vědomí, že pokud vláda, která zákaz vydá, je připravena povolit podání žádosti o udělení patentu v jedné nebo více jiných zemích Organizace Severoatlantické smlouvy pod podmínkou, že vlády těchto zemí rovněž stanoví povinnost vynález utajit, nesmí tyto vlády odmítnout povinnost zavést utajení,
majíce na vědomí, že mezi vládami smluvních stran Severoatlantické smlouvy bylo přijato ustanovení o vzájemné ochraně a zabezpečení utajovaných skutečností, které si mohou vyměňovat,
se dohodly na následujícím: