Čl. II
(1) Starobní a invalidní důchody z důchodového pojištění zaměstnanců, které byly přiznány podle předpisů o důchodovém pojištění platných před 1. lednem 1957 a nedosahují částky 400 Kčs měsíčně, se zvyšují na tuto částku počínajíc splátkou důchodu splatnou v dubnu 1959; toto ustanovení však neplatí, vznikl-li nárok na starobní nebo invalidní důchod po 31. prosinci 1951 a důchodové pojištění zaměstnanců netrvalo déle než 10 roků, ledaže nárok na invalidní důchod vznikl pracovním úrazem nebo před dosažením 30. roku věku zaměstnance.
(2) Zvýšení podle odstavce 1 nenáleží důchodcům, na něž se vztahuje zákon č. 40/1958 Sb., o úpravě důchodů některých odsouzených osob, nebo ustanovení čl. III a IV zákona č. 41/1958 Sb., o některých změnách v sociálním zabezpečení.
(3) Vláda může postupně zvyšovat důchody přiznané podle předpisů o důchodovém pojištění zaměstnanců platných před 1. lednem 1957 až na úroveň důchodů přiznávaných podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců platných od tohoto dne.