§ 8.
Ustanovení. Služební smlouva.
(1) Služební poměr poštovních expedientů spočívá na služební smlouvě, kterou s nimi písemně sjednává ředitelství pošt a telegrafů jménem poštovní a telegrafní správy. Smlouva musí vyhovovati ustanovením obsaženým v části prvé a třetí tohoto nařízení a nesmí obsahovati ujednání, která by se jim příčila. Podpisem smlouvy se podrobuje poštovní expedient všem těmto ustanovením a stává se také propůjčení služebního místa účinným.
(2) Ve služební smlouvě sluší výslovně uvésti služební místo, která se propůjčuje, služební označení s ním spojené, den, kterého má poštovní expedient na tomto místě nastoupiti službu, dále den, kterým mu podle § 19 přísluší služební plat, pak poukaz na invalidní a starobní pojištění (§ 38) a konečně pro případ sporů ze služební smlouvy vzniklých dohodu o příslušnosti soudu v sídle finanční prokuratury, která je povolána v tom kterém případě poštovní správu zastupovati. Co do ostatního obsahu služebního poměru postačí ve smlouvě dovolati se ustanovení části prvé a třetí tohoto nařízení; pouze mají-li poštovnímu expedientu ze služebního poměru vzniknouti nějaké zvláštní povinnosti tomuto nařízení se nepříčící, jest nutno je ve služební smlouvě výslovně uvésti.
(3) Nenastoupí-li poštovní expedient ve stanovený den službu, pozbývá ustanovení účinnosti, leč by mu ředitelství pošt a telegrafů průtah do 15 dnů dostatečně ospravedlněný prominulo.
(4) Služební smlouva se vyhotoví ve dvou stejnopisech, z nichž jeden se odevzdá poštovnímu expedientu, druhý se uschová u ředitelství pošt a telegrafů.