§ 11.
(1) Poštovní expedienti jsou povinni práce, kterých služba jim přikázaná vyžaduje, konati věrně, pilně, poctivě a nestranně podle nejlepšího vědomí a svědomí a při tom dbáti platných předpisů, jakož i zvláštních pokynů daných ředitelstvím pošt a telegrafů pro úřad, u kterého jsou ustanoveni.
(2) Poštovní expedienti jsou zavázáni zachovati mlčelivost o služebních věcech vůči každému, jemuž nejsou povinni je služebně sděliti, pokud nebyli pro určitý případ této povinnosti zproštěni; povinnost mlčelivosti o věcech úředních trvá nezměněně i ve výslužbě (provisi) nebo po zrušení služebního poměru.
(3) Poštovní expedienti jsou povinni svým nadřízeným poslušností a úctou a chovati se jak ve služebním styku, tak i ve styku se stranami zdvořile; přísně jest zakázáno, aby přijímali od stran vzhledem ke svým služebním výkonům dary nebo jiné výhody nebo si je dali slíbiti.
(4) Poštovním expedientům jest se ve službě i mimo službu vystříhati všeho, co by mohlo býti na újmu jejich důvěryhodnosti a stavovské vážnosti, musí se také mimo službu chovati slušně a čestně a zdržovati se každého zaměstnání, kterým by jejich služba, jejich důvěryhodnost nebo vážnost úřadu mohla trpěti; každé zaměstnání musí ohlásiti ředitelství pošt a telegrafů.
(5) Poštovním expedientům jest zapověděna účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku jejich služebním povinnostem. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jejichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Nesmějí také náležeti k cizozemské společnosti sledující politické účely.
(6) Poštovní expedienti jsou povinni veškerá svá podání ve služebních nebo služebního poměru se týkajících osobních věcech činiti služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení nadřízených nemají odkladného účinku.
(7) Poštovní expedient v dočasné výslužbě (provisi) jest povinen, stane-li se zase ke službě způsobilým, nastoupiti k úřednímu vyzvání v určené lhůtě opět službu, při čemž se mu vyměří služební plat podle ustanovení §§ 17 a 18; nevyhoví-li tomuto vyzvání, zanikají veškeré nároky jeho i jeho příslušníků plynoucí z invalidního a starobního pojištění (§ 38).