§ 6
(1) Osoby, které v den zřízení (rozšíření) újezdu mají bydliště na jeho území a neobdrží tam povolení k trvalému pobytu, nebo kterým se takové povolení dodatečně odejme, přestěhuje vojenská správa svým nákladem do nového bydliště na území Československé republiky, jež si samy zvolí do tří měsíců poté, co vojenská správa je vyzvala k opuštění újezdu, po případě jim podle své volby nahradí nutné stěhovací výlohy. Neoznámí-li dotčená osoba vojenské správě v uvedené lhůtě své nové bydliště, může vojenská správa na svůj náklad vyklidit její movitý majetek a uložit jej v místě, které sama určí; v takovém případě není povinna straně nahradit stěhovací výlohy.
(2) Osobám, které v důsledku zřízení (rozšíření) újezdu pozbyly na jeho území svého bydliště nebo byly omezeny ve svém výdělečném podnikání, nahradí vojenská správa škodu jim vzniklou i ušlý zisk za dobu, nežli si opatří nové zaměstnání, nejvýše však za šest měsíců. Odmítne-li poškozený přijmout náhradní zaměstnání, které mu nabídla vojenská správa nebo z jejího podnětu jiné odvětví státní správy, ač bylo možno na něm spravedlivě žádat, aby toto náhradní zaměstnání přijal, snižuje se přiměřeně povinnost vojenské správy k náhradě ušlého zisku. Nárok na náhradu škody nebo ušlého zisku lze uplatnit u vojenské správy nejdéle do jednoho roku od zřízení (rozšíření) újezdu (§ 4), a jde-li o osobu, které byl na území újezdu povolen pobyt, nejdéle do jednoho roku od výzvy k opuštění újezdu.
(3) Nedojde-li v případech odstavců 1 a 2 mezi stranami k dohodě, rozhodne na žádost kterékoli z nich okresní národní výbor.