§ 1
(1) Při hospodaření rozpočtovými prostředky jest postupovati podle čl. VI finančního zákona, při čemž jest opatřovati jen nutné potřeby státní; nutnost jest třeba posuzovati s celostátního hlediska a nikoliv jen s hlediska resortního.
(2) Nutné potřeby státní jsou takové, jejichž neodkladného uspokojení nezbytně vyžaduje nerušený chod státní správy nebo plnění závazků a nezbytných úkolů státu.
(3) Prostředků povolených pro určitý účel (úvěrů) se smí použíti za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 jen ve výši, v té době nezbytně potřebné k provedení tohoto účelu. To platí také o uvolňování zúčtovatelných záloh, jež mohou býti povolovány jen v mezích platných předpisů a ve výši potřebné pro příslušný účel.
(4) Orgán hospodařící úvěry zjistí a potvrdí ve spise před povolením výdaje nebo před podáním návrhu na povolení výdaje, že bylo postupováno podle předchozích ustanovení.