Stanovení doplňkových a vyrovnávacích nápravných opatření
3.2. Při určování rozsahu doplňkových a vyrovnávacích opatření se nejprve zvažuje využití přístupů založených na rovnocennosti mezi jednotlivými přírodními zdroji a jejich funkcemi. U těchto přístupů se nejprve zvažují akce, které poskytují přírodní zdroje nebo funkce stejného typu, kvality a kvantity jako poškozené přírodní zdroje a jejich zhoršené funkce. Pokud to není možné, jsou poskytnuty náhradní přírodní zdroje nebo funkce. Například snížení kvality by mohlo být vyváženo zvýšením množství nápravných opatření.
3.3. Pokud není možné využít první volbu, tj. přístupy založené na rovnocennosti mezi jednotlivými přírodními zdroji nebo jejich funkcemi, využívají se náhradní postupy hodnocení. Příslušný orgán může předepsat metodu pro určení rozsahu nezbytných doplňkových a vyrovnávacích nápravných opatření, např. finanční ohodnocení. Pokud je možné provést ohodnocení ztracených přírodních zdrojů nebo funkcí, ale ohodnocení náhradních přírodních zdrojů nebo funkcí nelze provést v přijatelném časovém horizontu nebo za přijatelné náklady, pak může příslušný orgán zvolit nápravná opatření, jejichž náklady jsou rovnocenné odhadnuté finanční hodnotě ztracených přírodních zdrojů nebo funkcí.
Doplňková a vyrovnávací nápravná opatření by měla být navržena tak, aby umožňovala dodatečným přírodním zdrojům nebo funkcím odrážet časové preference a časový profil nápravných opatření. Například čím delší bude časové období předtím, než je dosaženo základního stavu, tím větší množství vyrovnávacích nápravných opatření bude přijato (za jinak stejných podmínek).