Příloha č. 3
Kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržování příznivého stavu chráněných druhů a přírodních stanovišť
[k § 2 písm. a) bod 1]
1. Význam jakékoliv ekologické újmy, která má nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany přírodních stanovišť nebo chráněných druhů, musí být posuzován z hlediska stavu jejich ochrany s ohledem na základní stav v době vzniku ekologické újmy a s přihlédnutím k jejich funkcím spočívajícím v poskytování jimi vytvářených výhodných možností, a k schopnosti jejich přirozené obnovy. Výrazně nepříznivé změny základního stavu se určují podle měřitelných údajů, jako jsou zejména:
a) počet jedinců chráněného druhu, jejich hustota nebo oblast jejich výskytu,
b) úloha konkrétních jedinců nebo poškozené oblasti ve vztahu k ochraně chráněného druhu nebo přírodního stanoviště, vzácnost chráněného druhu nebo přírodního stanoviště (posuzováno na místní, regionální nebo vyšší úrovni včetně úrovně Evropských společenství),
c) rozmnožovací schopnost chráněného druhu (podle dynamiky specifické pro daný druh nebo danou populaci), jeho životaschopnost nebo schopnost přirozené obnovy přírodního stanoviště (podle dynamiky specifické pro jeho charakteristické chráněné druhy nebo jejich populace),
d) schopnost chráněného druhu nebo přírodního stanoviště poté, co došlo k újmě, zotavit se v krátké době bez jakéhokoli zásahu, s výjimkou opatření na zvýšenou ochranu, a to pouze v důsledku jeho vlastní dynamiky, do stavu, který je možné považovat za rovnocenný nebo za lepší než byl základní stav.
Ekologická újma s prokázanými účinky na lidské zdraví musí být klasifikována jako významná.
2. Za závažné nemusí být považovány tyto nepříznivé účinky:
a) nepříznivé odchylky, které jsou menší než přirozené fluktuace považované za normální pro příslušný chráněný druh nebo přírodní stanoviště,
b) nepříznivé odchylky způsobené přirozenými příčinami nebo vyplývající ze zásahů souvisejících s normální správou lokalit, jak jsou vymezeny v záznamech o přírodních stanovištích nebo cílových dokumentech anebo jak byly prováděny v minulosti vlastníky nebo provozovateli,
c) změna na chráněných druzích nebo přírodních stanovištích, u kterých se prokáže, že se z ní zotaví v krátké době bez potřeby jiného zásahu do takového stavu, který má výhradně působením dynamiky chráněného druhu nebo chráněného stanoviště za následek stav, který se považuje za rovnocenný nebo lepší než byl základní stav.
------------------------------------------------------------------