§ 5
(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.
(2) Důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů hospodářského zvířete,
b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů, 2a)
e) nařízené ochranné a zdolávací opatření 2b) při výskytu nákazy 2c) nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, 2d)
f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti,
g) regulování populace hospodářských zvířat, pokusných zvířat, zvířat v zájmových chovech, zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat, 2e)
h) opatření v boji proti škůdcům. 2f)
(3) Porážení hospodářských zvířat vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno. Porážet velká hospodářská zvířata může jen osoba k tomu odborně způsobilá. Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4) Výjimky z ustanovení odstavce 3 může povolit ministerstvo pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky zvířat. Porážku musí provádět osoba odborně způsobilá, která je povinna dbát o minimální utrpení poráženého zvířete.
(5) Utracení smí provádět jen veterinární lékař nebo odborně způsobilá osoba podle § 17 tohoto zákona.
(6) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:
a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,
b) použití takových jedů a drog, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení,
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí.