§ 8.
Průmyslovým podnikům, uhelným dolům, skladištím a pod., jež jsou spojeny vlečkami se železničními stanicemi, nákladišti a zastávkami státních i soukromých drah v oblasti republiky Československé, ukládá se, aby upsaly za každý vůz, který se na vlečce naloží, dle druhu a hodnoty zboží naloženého:
a) částku 200 Kč za každou vozovou zásilku:
1. obyčejného zboží rychlého,
2. zlevněného zboží rychlého,
3. živých zvířat,
4. zboží nákladního tř. I. a II. a zboží neskladného,
5. zboží třídy A.,
6. soli kuchyňské;
b) částku 150 Kč za každou vozovou zásilku:
1. zboží speciálního tarifu 1,
2. zboží třídy B, pokud nejsou pod c) a d) učiněny výjimky,
3. soli tovární (denaturované);
c) částku 100 Kč za každou vozovou zásilku:
1. zboží třídy C, pokud nejsou pod d) učiněny výjimky,
2. zboží speciálního tarifu 2 a 3,
3. starého železa a ocele pol. ž-8-a,
4. všech druhů uhlí, briket a koksu;
d) částku 50 Kč za každou vozovou zásilku:
1. stavebního nářadí pol. S-40,
2. obyčejných cihel stavebních a tašek (žlabovnic) z pol. C-4,
3. vápna páleného k účelům stavebním z pol. V-2,
4. cukrovkových řízků vyloužených, mokrých z pol. C-9,
5. šámy cukrovarnické z pol. H-6,
6. obyčejného písku a obyčejné hlíny z pol. Z-2,
7. štěrku a nezpracovaného lomového kamene z pol. K-3,
8. dříví palivového z pol. D-26,
9. prázdných obalů, sudů pivních, beden s prázdnými lahvemi od minerálních vod, vesměs upotřebených,
10. střepů pol. S-48,
11. popela k hnojení a smetí z ulic z pol. H-6.
Pro příslušnost zboží do jednotlivých tarifních tříd (tudíž i zboží zařazeného do výjimečných tarifů) platí jediné ustanovení železničního tarifu nákladního díl I., odděl. B.
Obsahuje-li vozová zásilka různé druhy zboží, spadající do dvou neb i více oceňovacích tříd, shora v odstavci prvém tohoto paragrafu uvedených, řídí se výše úpisu dle druhu zboží náležejícího do vyšší, případně nejvyšší třídy oceňovací.
Částky, jež majitelé vleček jsou povinni upsati, řídí se dle množství vozů na vlečce v roku 1920 naložených.
Majitel vlečky, resp. nájemce složiště může, žádá-li výslovně o to, upsati částku podle ročního průměru veškerých vozů v posledních třech letech (1918, 1919 a 1920) na vlečce, resp. složišti naložených.
Majitelé vleček, jež byly nebo budou během roku 1921 dopravě odevzdány, jsou povinni k úpisu dopravní půjčky investiční za stejných modalit s tou změnou, že povinná částka půjčky bude vyměřena ve výši dvanáctinásobného počtu vozů na vlečce v roce 1921 průměrně za jeden měsíc naložených.
Ustanovení předcházejících dvou odstavců platí i pro nájemce složišť a pod. a pro nakládky a vykládky vozů na širé trati.
Příslušná ředitelství státních drah anebo ředitelství (správy) drah jiných sdělí majitelům vleček, složišť a pod. prostřednictvím poštovního šekového úřadu v Praze výši povinného úpisu, a budou majitelé vleček, složišť atd. povinni pod následky ustanovení § 10 zákona ze dne 18. března 1921, č. 126 Sb. z. a n., do 30. června 1921 částky, jim dle shora uvedených ustanovení vyměřené, upsati přímo u poštovního úřadu šekového v Praze.
Ředitelství (správy) všech jiných než československých drah státních jsou povinny, aby sdělily nejdéle do 14 dnů, počínajíc ode dne vyhlášky tohoto nařízení, poštovnímu úřadu šekovému seznam majitelů vleček s částkami povinných úpisů na jednotlivé majitele vleček, nájemce složišť atd. připadajících a ministerstvu železnic v téže lhůtě předložily přesné podklady, na základě jichž povinný úpis byl vypočten.