IV./b
Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky
23. Senát Parlamentu České republiky, zastoupený předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou, ve vyjádření ze dne 28. 11. 2007 popsal zejména proceduru posouzení zákona č. 261/2007 Sb. Senátem. V jeho plénu neproběhla "klasická" rozprava podle jednacího řádu Senátu. Před hlasováním o návrhu, aby se Senát návrhem zákona nezabýval, někteří funkcionáři Senátu a předsedové klubů využili svého práva na tzv. přednostní udělení slova (§ 69 zákona o jednacím řádu Senátu). Senát tím, že usnesením č. 192 ze dne 19. 9. 2007 většinově schválil návrh vyjadřující vůli návrhem zákona se nezabývat, jednal v přesvědčení, že tato norma je v souladu s Ústavou a s Listinou. Ačkoliv zákon "... na první pohled může připomínat soubor spolu nesouvisejících samostatných dílčích právních úprav shrnutých jen do jednoho komplexního zákona", přesto "... obsahuje nosnou jednotící ideu ... stabilizace veřejných rozpočtů". Analogický postup není v českém legislativním procesu novinkou, stejně bylo postupováno též např. při zřizování krajů (zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů) nebo při ukončování činnosti okresních úřadů (zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů). Prizmatem jednotící ideje návrhu zákona Senát akceptoval i komplex pozměňovacích návrhů (poslanců Topolánka, Tluchoře a Rovana) přijatých Poslaneckou sněmovnou. V závěru Senát konstatoval, že je na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost přijatého zákona a s konečnou platností rozhodl.