§ 4
Obsah kurzů komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka
(1) Obsah kurzů komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka se odvíjí od individuálních komunikačních preferencí dítěte, úrovně jeho psychomotorického vývoje a závažnosti znevýhodnění.
(2) Kurzy komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka se skládají z obecné a zvláštní části a poskytují se ve variantě se zaměřením na výuku
a) českého znakového jazyka a českého znakového jazyka v taktilní formě, nebo
b) znakované češtiny v taktilní formě.
(3) Obsah obecné části kurzu komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka se zaměřením na výuku českého znakového jazyka a českého znakového jazyka v taktilní formě tvoří alespoň výuka
a) zásad přístupu k hluchoslepým dětem,
b) základů gramatických pravidel, principů a charakteristiky komunikace v českém znakovém jazyce včetně taktilní formy,
c) základní znalosti dalších komunikačních systémů hluchoslepých osob podle individuálních potřeb účastníků kurzu.
(4) Obsah zvláštní části kurzu komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka se zaměřením na výuku českého znakového jazyka a českého znakového jazyka v taktilní formě je převážně prakticky zaměřený a tvoří jej alespoň výuka
a) charakteristiky komunikace a rozdílů v komunikaci mezi slyšícími a dětmi hluchoslepými,
b) používání prstové abecedy a tvorby základních znaků pro každodenní potřebu a vyjadřování základních údajů.
(5) Obsah obecné části kurzu komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka se zaměřením na výuku znakované češtiny v taktilní formě tvoří alespoň výuka
a) zásad přístupu k hluchoslepým dětem,
b) základů gramatických pravidel, principů a charakteristiky komunikace v českém znakovém jazyce včetně taktilní formy,
c) základní znalosti dalších komunikačních systémů hluchoslepých osob podle individuálních potřeb účastníků kurzu.
(6) Obsah zvláštní části kurzu komunikačních systémů vycházejících z českého jazyka se zaměřením na výuku znakované češtiny v taktilní formě je převážně prakticky zaměřený a tvoří jej alespoň výuka
a) charakteristiky komunikace a rozdílů v komunikaci mezi slyšícími a dětmi hluchoslepými,
b) používání prstové abecedy a tvorby základních znaků pro každodenní potřebu a vyjadřování základních údajů.