Článek 15
Zaměstnání
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze zaměstnání, podléhají, s výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19, zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté za ně zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny:
a) příjemce se zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období, která nepřesáhnou v úhrnu 183 dny v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel v druhém státě.
3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písm. a) se budou zahrnovat následující dny:
a) všechny dny fyzické přítomnosti, včetně dní příjezdů a odjezdů, a
b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou soboty a neděle, národní svátky, dovolené, služební cesty spojené s výkonem činnosti, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno.
4. Výraz zaměstnavatel zmíněný v odstavci 2 písm. b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce.
5. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané ze zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, letadla nebo silničního vozidla provozovaného v mezinárodní dopravě podnikem smluvního státu zdaněny v tomto státě.