Odůvodnění
(podstatná část)
Skupina 53 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podala návrh:
1. na zrušení části věty za čárkou, totiž slov "a má trvalý pobyt na jejím území" v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákonů č. 264/1992 Sb., č. 267/1992 Sb. a č. 134/1993 Sb., a v ustanovení § 3 odst. 2 téhož zákona, ve znění pozdějších předpisů, v části věty znějící "a mají trvalý pobyt na jejím území", s poukazem na to, že jsou v rozporu:
a) s ustanoveními čl. 1, 4 a 10 Ústavy České republiky,
b) s ustanoveními čl. 1, 3, 4 a čl. 11 odst. 1 věta druhá, jakož i s čl. 36, 38 a 42 Listiny základních práv a svobod,
c) s ustanovením čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Evropské konvenci (Úmluvě) o ochraně lidských práv a základních svobod;
2. na zrušení části ustanovení § 5 odst. 2 a odst. 4 téhož zákona, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "ode dne účinnosti tohoto zákona". V doplňujícím podání ze dne 2. června 1994 se praví, že tato ustanovení jsou v uvedených slovech rozporná s týmiž ústavními předpisy, s nimiž jsou v rozporu napadené části § 3 odst. 1, 2 zákona č. 87/1991 Sb.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ve svém vyjádření ze dne 8. dubna 1994 (podepsaném předsedou Poslanecké sněmovny PhDr. Milanem Uhdem) uvedla, že přijatý zákon č. 87/1991 Sb. je v souladu s Ústavou a naším právním řádem. Zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Federálního shromáždění dne 21. března 1991, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen. Smyslem zákona je provedení alespoň částečného zmírnění vzniklých křivd, neboť četnost oblastí společenského života, ve kterých byly v naší republice majetkové a jiné křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 napáchány, a množství postižených osob do značné míry omezují možnosti komplexní právní úpravy, která by zahrnula nápravu následků všech křivd. Stejně tak není možné provést úplnou rehabilitaci nebo úplné odškodnění všech, kteří byli v minulosti poškozeni. V souladu s tímto principem zákon stanovil u oprávněných osob jako podmínku státní občanství a trvalý pobyt na území republiky. Přijetí této zásady plně odpovídá mezinárodním zvyklostem.
Dne 29. dubna 1994 byl přijat zákon č. 116/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1994. Podle čl. I bodu 1 se v § 3 za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3 a dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. Touto zákonnou změnou je tedy dotčeno i číslování napadeného ustanovení § 3 odst. 2 zákona o mimosoudních rehabilitacích, který se nadále označuje jako odstavec 4.