Čl. 11
Řešení sporu mezi smluvní stranou
a investorem druhé smluvní strany
(1) V případě sporu mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany týkajícího se investice se strany ve sporu nejprve pokusí o řešení sporu přátelsky.
(2) Nemůže-li být uvedený spor vyřešen tímto způsobem, každá strana ve sporu může v souladu s právním řádem smluvní strany, která investici umožnila, zahájit řízení před příslušným soudním nebo správním orgánem této smluvní strany.
(3) Kterákoliv strana ve sporu může učinit následující opatření bez ohledu na to, zda již bylo použito nebo využito místního prostředku podle odstavce 2 tohoto článku:
a) jsou-li obě smluvní strany v uvedené době členy Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států z r. 1965 (dále jen "Úmluva"), předat spor Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (dále jen "Středisko") ke smírčímu nebo rozhodčímu řízení podle článku 28 nebo 36 Úmluvy. Pokud toto opatření učiní investor jedné smluvní strany, druhá smluvní strana bude písemně souhlasit s předáním sporu Středisku ve lhůtě třiceti dnů poté, co obdržela takovou žádost od investora;
b) nejsou-li obě smluvní strany v uvedené době členy Úmluvy, bude spor předán rozhodčímu soudu, zřízenému podle Dodatku B, nebo dohodnou-li se strany ve sporu jinak, jiné rozhodčí pravomoci.
(4) Je-li spor předán Středisku podle odstavce 3 písm. a) tohoto článku:
a) a strany ve sporu se nemohou dohodnout, zda je vhodnější smírčí nebo rozhodčí řízení, má právo volby příslušný investor; a
b) bude společnost, která je zřízena nebo ustavena v souladu s právním řádem platným na území jedné smluvní strany a v níž před vznikem sporu investoři druhé smluvní strany vlastní většinu podílů, považována v souladu s článkem 25 odst. 2 písm. b) Úmluvy za společnost druhé smluvní strany.
(5) Žádná smluvní strana nebude usilovat o řešení sporu, který se již řeší podle odstavce 2 nebo 3 tohoto článku, diplomatickou cestou, pokud:
a) podle povahy věci příslušný soudní nebo správní orgán, generální sekretář Střediska, orgán rozhodčího soudu nebo smírčí komise nerozhodl, že se uvedeného sporu jeho pravomoc netýká; nebo
b) druhá smluvní strana nedodržela nebo nesplnila rozsudek, nález, příkaz nebo jiné rozhodnutí uvedeného orgánu.
(6) V žádném řízení, které se týká sporu souvisejícího s investicí, nevznese smluvní strana jako svoji obranu protinávrh, právo na protiplnění a podobně, jestliže příslušný investor obdržel nebo obdrží, na základě pojišťovací nebo záruční smlouvy, náhradu nebo odškodnění za celou utrpěnou škodu nebo její část. Investor smluvní strany, jehož se spor týká, však nebude mít nárok na vyšší náhradu za investici, která je předmětem sporu, než vyplývá z článku 6 odst. 2; v úvahu budou vzaty všechny zdroje náhrady, které za vyplacení náhrady na území smluvní strany ručí.