§ 30.
(1) Je-li učiteli nemocí nebo dočasně z jiného podstatného důvodu zabráněno konati službu, jest povinen oznámiti to co nejdříve orgánu služebně přímo nadřízenému (§ 149). Požádá-li se o to, budiž příčina překážky náležitě osvědčena.
(2) Učitel, který je pro nemoc ze služby vzdálen, jest povinen podrobiti se z úředního rozkazu prohlídce úředního lékaře.
(3) Ospravedlněná nepřítomnost ve službě, zejména je-li způsobena nemocí nebo je-li odůvodněna předpisy zdravotně policejními; nezpůsobuje zmenšení příjmů anebo zkrácení v postupu do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny).
(4) Vzdaluje-li se učitel o své újmě déle než tři dny služby, aniž prokáže dostatečný důvod omluvy, pozbývá pro dobu neospravedlněné nepřítomnosti bez újmy své disciplinární odpovědnosti svých příjmů. Příjmy již vyplacené srazí se z nejbližší platové kvóty.
(5) Prohlásí-li učitel, v jehož rodině se vyskytly nakažlivé nemoci, že je ochoten úplně se odloučiti od onemocnělých příslušníků, a je-li tato nabídka přijata orgánem služebně přímo nadřízeným (§ 149), buďte mu nahrazeny výlohy, jež skutečně vznikly a nezbytně byly nutné, nejvýše za dobu tří měsíců.
(6) O nepřítomnosti učitelek ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí § 25 učitelského zákona.