§ 1.
(1) Učitelem smí bytí ustanoven jen československý státní občan čestného dřívějšího života, který je úplně způsobilý plniti povinnosti učitelského úřadu a jiné služební závazky a jehož způsobilost k jednání není omezena z jiného důvodu než z důvodu nezletilosti.
(2) Nezletilec může býti ustanoven učitelem jen se svolením svého zákonného zástupce.
(3) Kterým požadavkům má učitel vyhověti, pokud jde o zvláštní schopnosti a znalosti, odborné předběžné vzdělání a určité zkoušky, budiž posuzováno podle předpisů, platných v této věci. Není-li takových předpisů, ustanoví se tyto požadavky případ od případu.
(4) Učiteli nemohou býti ustanoveny osoby, na jejichž jmění byl uvalen konkurs, pokud trvá konkursní řízení, ani osoby, na jejichž žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené.
(5) Učitelem náboženství může býti ustanovena kromě toho jen osoba, kterou příslušný vrchní úřad náboženský prohlásil za způsobilou k vyučování náboženství.