§ 38
Náhrada za ztrátu na služebním příjmu v souvislosti se služebním úrazem nebo nemocí z povolání
(1) Při výpočtu výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu policisty, který vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti v době, kdy u něj došlo ke služebnímu úrazu nebo kdy u něj byla zjištěna nemoc z povolání, se vychází z jeho průměrného čistého služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti za dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.
(2) Policistovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu bez ohledu na dobu, kdy měl služební poměr skončit.
(3) Bývalému policistovi, který nepožádal příslušný úřad práce o zprostředkování zaměstnání a nepobírá plný invalidní důchod nebo kterému se neposkytuje hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání z jím zaviněných důvodů, 24) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nenáleží.
(4) V případě, že bývalý policista pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se částka hmotného zabezpečení za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu.
(5) Je-li bývalý policista osobou samostatně výdělečně činnou, určí se mu náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle ročního vyměřovacího základu pojištěnce pro účely důchodového pojištění za předcházející kalendářní rok.
(6) Dosahuje-li bývalý policista ze subjektivních důvodů v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti nižšího výdělku než jeho spoluzaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za jeho výdělek po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, jenž dosahují jeho spoluzaměstnanci.
------------------------------------------------------------------
24) § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.