Čl. II
Změny zákona o sociálním zabezpečení
Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 89/1968 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 1 odst. 1 č. 1 písm. e) zní:
"e) bojovníků proti fašismu, obětí války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníků osvobozovacích bojů za první světové války (dále jen "účastníci odboje") a účastníků přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pokud nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů. +)
------------------------------------------------------------------
+) zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb. a č. 89/1968 Sb., a prováděcí předpisy k tomuto zákonu.
2. V § 1 odst. 1 č. 1 písm. g) se za slova "vědeckých pracovníků" vkládá slovo "novinářů".
3. V § 13 odst. 4 a § 23 odst. 4 se na konci těchto odstavců vypouští část věty za středníkem.
4. V § 18 odst. 1 a v § 101 odst. 1 se připojuje na novém řádku tato další věta: "Částkou převyšující tyto výměry se starobní důchod vyměří, jen pokud jde o zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod; důchod spolu s tímto zvýšením a s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí však přesáhnout částku 2500 Kčs měsíčně."
5. § 18 odst. 5 zní:
"(5) Je-li starobní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce,
a) vyměří se starobní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se starobní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Starobní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (odstavec 4);
b) může být starobní důchod v nejnižší výměře podle § 16 odst. 2 vyměřen i nad 90 % uvedeného průměrného měsíčního výdělku."
6. § 28 odst. 4 zní:
"(4) Je-li invalidní důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce,
a) vyměří se invalidní důchod částkou nejméně 445 Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, částkou nejméně 645 Kčs měsíčně; je-li tímto rodinným příslušníkem manželka, která má důchod, vyměří se invalidní důchod tak, aby spolu s důchodem náležejícím manželce nečinil méně než 750 Kčs měsíčně. Invalidní důchod v nejnižší výměře podle předchozí věty se vyměří i nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (odstavec 3) též pracovníku staršímu 20 let;
b) může být invalidní důchod dosahující částky aspoň 445 Kčs měsíčně, na nějž není odkázán žádný rodinný příslušník důchodce, vyměřen až do výše 645 Kčs měsíčně, ne však nad 90 % uvedeného průměrného měsíčního výdělku."
7. V § 31 odst. 3 se připojuje tato další věta: "Je-li vdovský důchod jediným nebo hlavním zdrojem výživy vdovy, vyměřuje se částkou nejméně 445 Kčs měsíčně."
8. § 32 zní:
"§ 32
Souběh vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti
(1) Je-li vdova výdělečně činná, krátí se vdovský důchod o polovinu částky, o kterou úhrn vdovského důchodu a hrubého příjmu z výdělečné činnosti převyšuje měsíčně částku 1 500 Kčs.
(2) Vdovský důchod se nekrátí výdělečně činné vdově
a) po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo
b) jestliže vdova pečuje aspoň o jedno dítě (§ 11 odst. 4)."
9. § 37 odst. 2 zní:
"(2) Sociální důchod se poskytuje až do výše 445 Kčs měsíčně; jestliže splňují podmínky pro přiznání sociálního důchodu oba manželé (druh a družka), poskytuje se jim společný sociální důchod až do výše 645 Kčs měsíčně."
10. V § 41 odst. 1 se vypouští ustanovení písm. a); v důsledku toho se v témže odstavci vypouští označení dalšího ustanovení písmenem b) a v odstavci 2 písm. a) se vypouštějí slova "písm. b)".
11. V § 45 odst. 2 se částka 200 Kčs zvyšuje na 500 Kčs.
12. § 46 odst. 3 zní:
"(3) Má-li manželka, zletilá příbuzná, družka vojáka nebo manžel vojákyně jiný příjem z výdělečné činnosti a nepečuje o dítě (§ 11 odst. 4), krátí se zaopatřovací příspěvek o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a hrubého příjmu převyšuje měsíčně částku 1 500 Kčs."
13. V § 64 odst. 1 větě druhé se dosavadní citace "§ 18 odst. 1, § 28 odst. 1, § 101 odst. 1, § 103 odst. 1" doplňuje na konci citací "§ 107 g) odst. 1".
14. § 95 odst. 1 zní:
"(1) Pro sociální zabezpečení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů platí obdobně ustanovení části první, čtvrté, páté a osmé tohoto zákona, pokud se dále nestanoví jinak."
15. V § 100 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.
16. Za sedmou část zákona se vkládá nová část osmá, která zní:
"ČÁST OSMÁ
Důchodové zabezpečení účastníků odboje
§ 107a
Úvodní ustanovení
Pro důchodové zabezpečení účastníků odboje a pozůstalých po nich platí ustanovení tohoto zákona, pokud se v této části nestanoví jinak.
§ 107b
Skupiny účastníků odboje
(1) Účastníci odboje, kteří splňují podmínky stanovené zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, nebo zákonem č. 462/1919 Sb., o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb., se pro účely důchodového zabezpečení zařazují do těchto čtyř skupin:
1. do I. skupiny se zařazují účastníci odboje,
a) jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky, jestliže v této době aspoň šest měsíců
- konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo
- byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,
b) kteří aspoň dva roky konali polní službu v ozbrojených útvarech,
c) kteří byli výkonnými letci anebo parašutisty shozenými nebo vysazenými v týlu nepřítele,
d) kteří zemřeli v boji nebo v době věznění z důvodů fašistické persekuce, nebo se za uvedených okolností stali plně (částečně) invalidními, pokud tato invalidita trvá ke dni vzniku nároku na důchod, nebo
e) jejichž odbojová činnost trvala nepřetržitě od roku 1939 do osvobození;
2. do II. skupiny se zařazují účastníci odboje,
a) jejichž odbojová činnost trvala aspoň dva roky, jestliže v této době aspoň tři měsíce
- konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo
- byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,
b) kteří aspoň šest měsíců konali polní službu v ozbrojených útvarech nebo
c) jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky, pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I. skupiny;
3. do III. skupiny se zařazují účastníci odboje,
a) kteří byli příslušníky ozbrojených útvarů nebo byli vězněni z důvodů fašistické persekuce nebo
b) jejichž odbojová činnost trvala aspoň rok, pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I. nebo II. skupiny;
4. do IV. skupiny se zařazují účastníci odboje,
a) jejichž odbojová činnost trvala po dobu kratší než jeden rok nebo
b) kteří byli účastníky povstání v květnu 1945, *) pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I., II. nebo III. skupiny.
(2) Účastníci protiválečných vzpour za první světové války se zařazují do IV. skupiny účastníků odboje.
§ 107c
Průměrný měsíční výdělek
Jestliže účastník odboje změnil pro zdravotní poškození, které utrpěl v souvislosti s odbojovou činností, své dosavadní zaměstnání, zjišťuje se jeho průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodu, pokud je to pro něj výhodnější z výdělku, kterého dosahují stejně kvalifikovaní zdraví pracovníci v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával.
§ 107d
Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod
(1) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že se od věku 60 let u muže a věku 55 let u ženy odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 55 let u muže a 50 let u ženy, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a nejméně 57 let u muže a 52 let u ženy, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.
(2) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické perzekuce, činí 59 let u muže a 54 let u ženy.
(3) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účastnice odboje činí 55 let, pokud ustanovení předchozích odstavců nejsou pro ni výhodnější.
(4) Jsou-li jiná ustanovení tohoto zákona o věku potřebném pro nárok na plný starobní důchod výhodnější, platí tato jiná ustanovení.
§ 107e
Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod
(1) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že se od věku 65 let odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a nejméně 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.
(2) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastnice odboje I. a II. skupiny, která byla zaměstnána aspoň 20 roků (§ 12 odst. 2), se určí tak, že se od věku 60 let odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 55 let, jde-li o účastnici odboje I. skupiny, a nejméně 57 let, jde-li o účastnici odboje II. skupiny.
(3) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické perzekuce, činí 64 let, a jde-li o ženu, která byla zaměstnána aspoň 20 roků, 59 let.
(4) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod účastnice odboje, která byla zaměstnána aspoň 20 roků, činí 60 let, pokud ustanovení předchozích odstavců nejsou pro ni výhodnější.
§ 107f
Výše starobního a invalidního důchodu
(1) Základní výměra plného starobního a invalidního důchodu (§ 23 odst. 1, § 102 odst. 1) činí pro účastníka odboje
skupiny
I. 60 %
II. 55 %
III. a IV. 50 %
průměrného měsíčního výdělku.
(2) Ustanovení § 13 odst. 2, § 23 odst. 2 a § 100 odst. 2 platí s tím, že procentní zvýšení základní výměry za každý rok zaměstnání náleží účastníkům odboje I. a II. skupiny od 21. roku zaměstnání.
(3) Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje starobní a invalidní důchod (§ 23 odst. 1, § 24 a § 102 odst. 1) účastníka odboje
skupiny měsíčně o Kčs
I. 120
II. a III. 100
IV. 80
(4) Starobní a invalidní důchod činí ke dni vzniku nároku na důchod
a) nejvýše 70 % průměrného měsíčního výdělku, jde-li o účastníka odboje II. skupiny,
b) nejvýše 60 % průměrného měsíčního výdělku, jde-li o účastníka odboje III. a IV. skupiny,
pokud jiná ustanovení tohoto zákona nejsou pro něj výhodnější; jde-li o účastníka odboje I. skupiny, není výše důchodu takto omezena.
(5) Zvýšení přesahující hranici 70 %, popřípadě 60 % průměrného měsíčního výdělku, uvedenou v předchozím odstavci, v § 13 odst. 4, § 23 odst. 4 a § 100 odst. 3, náleží, jen jde-li o zvýšení důchodu podle odstavce 3.
(6) Invalidní (částečný invalidní) důchod účastníka odboje, jehož invalidita (částečná invalidita) vznikla v souvislosti s odbojovou činností, se posuzuje podle ustanovení o invalidním (částečném invalidním) důchodu při pracovním úrazu (§ 26); ustanovení § 20 odst. 1 tu neplatí. Ustanovení § 40 odst. 3 platí obdobně.
§ 107g
Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a invalidního důchodu
(1) Starobní a invalidní důchod účastníka odboje spolu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí přesahovat částku 2 500 Kčs měsíčně
(2) Starobní a invalidní důchod činí nejméně, jde-li o účastníka odboje
skupiny měsíčně Kčs
I. 1 400
II. 1 200
III. 1 000
IV. 800
(3) Nejnižší výměra částečného invalidního důchodu činí polovinu nejnižší výměry invalidního důchodu.
(4) Starobní a invalidní důchod činí nejvýše 100 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst. 3 a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni vzniku nároku na důchod; to však neplatí, jde-li o starobní nebo invalidní důchod náležející v nejnižší výměře (odstavec 2) anebo o starobní nebo invalidní důchod přiznaný podle předpisů platných před 1. lednem 1957.
§ 107h
Vdovský důchod Starobní a invalidní důchod vdovy
(1) Vdově po účastníku odboje náleží vdovský důchod, splní-li se některá z podmínek stanovených v § 30 odst. 2 písm. a) až e) pro nárok na vdovský důchod i po uplynutí dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.
(2) Vdovský důchod vdovy po účastníku odboje činí nejméně 560 Kčs měsíčně.
(3) Vdovský důchod účastnice odboje, která nemá jiný důchod ani příjem ze zaměstnání nebo z jiné výdělečné činnosti, se vyměří nejméně částkou uvedenou v § 107g odst. 2 podle toho, do které skupiny účastníků odboje je vdova zařazena.
(4) Vdovský důchod se vdově výdělečně činné nekrátí, jde-li o účastnici odboje nebo o vdovu po účastníku odboje.
(5) Nemá-li vdova po účastníku odboje nárok na vdovský důchod, požívá však starobní nebo invalidní důchod, náleží tento důchod nejméně ve výši 560 Kčs měsíčně.
§ 107ch
Výše sirotčího důchodu
(1) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte po účastníku odboje činí nejméně 400 Kčs měsíčně.
(2) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte po účastníku odboje činí 700 Kčs měsíčně.
§ 107i
Výše sociálního důchodu
(1) Je-li účastníku odboje přiznán sociální důchod, poskytuje se účastníku odboje
skupiny ve výši Kčs měsíčně
I. 1 400
II. 1 200
III. 1 000
IV. 800
(2) Je-li vdově po účastníku odboje přiznán sociální důchod, poskytuje se ve výši 560 Kčs měsíčně.
§ 107j
Výše důchodů rodičů
Poskytuje-li se rodičům účastníka odboje, který v souvislosti s odbojovou činností padl, byl popraven, nebo zemřel ve vězení, důchod rodičů, starobní, invalidní, vdovský nebo sociální důchod, náleží tento důchod nejméně ve výši 600 Kčs měsíčně, jde-li o jednotlivce, a 900 Kčs měsíčně, jde-li o manželskou dvojici.
§ 107k
Vynětí ze zvláštní daně z důchodu
Důchody poskytované v nejnižší výměře podle této části zákona ani důchody z nich vyměřené nepodléhají zvláštní dani z důchodu."
------------------------------------------------------------------
*) Podle § 1 odst. 1 č. 1 písm. f) zák. č. 255/1946 Sb. je účastníkem povstání, kdo se zúčastnil povstání v květnu 1945, přičemž za bojů padl, byl těžce zraněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví.
17. Dosavadní část osmá se označuje jako část devátá.
18. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který zní:
"§ 122a
Úprava důchodů rodičů a sourozenců
Důchody rodičů a sourozenců přiznané podle předpisů o důchodovém pojištění (zaopatření) platných před 1. lednem 1957, které jsou jediným nebo hlavním zdrojem výživy důchodce, se upraví na žádost důchodce tak, aby důchod nečinil méně než 445 Kčs měsíčně, a jde-li o manželskou dvojici, méně než 645 Kčs měsíčně."
19. § 141 se včetně nadpisu zrušuje.