§ 2.
(1) Od placení školného mohou býti na žádost, podanou nejdéle do čtyř týdnů po začátku pololetí, osvobozeni jen řádní žáci, kteří
a) mají z chování známku aspoň dobrou a z žádného z povinných předmětů známku nedostatečnou;
b) ani sami ani jejich zákonní živitelé nejsou podle svých majetkových poměrů s to, aby platili školné bez zkrácení výživy nutné pro sebe a svou rodinu.
(2) Prospěch [odst. 1., lit. a)] posuzuje se u žáků do střední školy nově přijatých podle výsledků za prvé tři měsíce po začátku pololetí, u žáků bez přerušení ve studiích na střední škole pokračujících podle posledního výročního (pololetního) vysvědčení (výkazu), při čemž jest k příznivému výsledku opravné nebo dodatečné zkoušky přihlédnouti jen tehdy, byla-li vykonána do čtyř týdnů po začátku nejblíže následujícího pololetí.
(3) Neschopnost platiti školné podle odst. 1., lit. b), posuzuje se na základě vysvědčení nemajetnosti ne staršího jednoho roku. Vysvědčení vydává obecní úřad obce, v které má strana bydliště, a platí i jinak o něm ustanovení § 3, odst. 7., vládního nařízení ze dne 18. června 1925, čís. 163 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 53 Sb. z. a n., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních.
(4) Nejsou-li splněny podmínky odst. 1., lit. a), zamítne se žádost bez dalšího řízení.
(5) Jsou-li splněny podmínky odst. 1., lit. a) a b), může býti povoleno podle stavu majetkových poměrů osvobození od placení celého školného neb od jeho poloviny.
(6) Osvobození od placení školného cestou milosti je nepřípustné.