Článek VII.
1. V platnosti zůstávají vyšší částky rozhodné pro posouzení příslušnosti soudů okresních a sborových, které byly ustanoveny nařízením č. 4050/1917 J. M., jakož i ostatní v něm uvedené zvýšené obnosy, pokud změněny byly tyto předpisy zák. čl. I. z r. 1911 (uherského civilního soudního řádu):
a) v §§ 1, 5, 525 a 691 zvýšena částka "2500 K" na "5000 K";
b) v §§ 94, 509 a 545 zvýšena částka "1000 K" na "2000 K";
c) v § 415 zvýšena částka "200 K" na "400 K";
d) v §§ 476 a 758 částka "50 K" zvýšena na "100 Kč";
e) v § 513 obnos "100 K" zvýšen na "200 K";
f) v § 691 obnos "500 K" zvýšen na "1000 K".
2. Zák. čl. I. z roku 1911 (civ. řád soudní) se mění v těchto ustanoveních:
a) V §§ 4, 52, 55, 96, 644, 699 nahraditi jest slova "královská kurie" slovy "nejvyšší soud", v §§ 644, 699 "korunní zástupce" slovy "generální prokurátor".
b) § 20 zní:
"Příslušníci státu československého, kteří se zdržují ve stálém úředním postavení jako státní zaměstnanci mimo území státu, podrží obecný soud, který tu měli naposledy. Není-li soudu takového anebo nedá-li se zjistiti, pokládá se za to, jako by bydleli v Bratislavě, pokud mají domovské právo v území, kde platí tento zákon."
c) K § 55 připojí se jako další odstavce:
"Spory o majetková práva, jež náležejí před sborové soudy první stolice (§ 2, odst. 1., a zák. čl. XVIII. z roku 1874 o ručení za usmrcení a poškození způsobené drahami, § 7) podle hodnoty, projednává a rozhoduje člen těchto soudů, určení k tomu předsedou soudu, jako samosoudce podle ustanovení o řízení před sborovými soudy pivní stolice, když předmět sporu na penězích nebo peněžité hodnotě (§§ 5 až 8) není vyšší 20.000 Kč aneb až do počátku ústního jednání se omezí na tuto nebo nižší částku.
Rozšíří-li se žalobní požadavek po zahájení ústního jednáni (§§ 178, 188) nad 10.000 Kč, projedná a rozhodne spor samosoudce.
O odvoláních proti rozsudkům vyneseným v takovýchto sporech rozhoduje súdná tabule v senátech tří soudců, z nichž jeden předsedá.
V takovýchto sporech zahájení sporu podle IV. hlavy třetího článku tohoto zákona projednává a rozhoduje při sedrii člen soudu, určený k tomu předsedou soudu, jako samosoudce, podle ustanovení o řízení před sborovými soudy první stolice.
Samosoudcům sborových soudů první stolice přísluší též projednati a rozhodnouti spory o rozvod a rozluku manželství, leč by jedna ze stran ještě před průvodním usnesením navrhla, aby věc projednána byla před senátem."
d) § 509 doplňuje se odstavci 3. a 4.:
"Potvrdí-li odvolací soud rozsudek a není-li sporný předmět, o němž rozhodoval, výhradně v penězích, vysloví v rozsudku, jakou má hodnotu. Stanoví ji podle obdoby §§ 5 až 8, je-li třeba, vyslechnuv o tom v odvolacím jednání strany. Penízem, který se nabídl žalobce přijmouti místo požadované věci nebo který udal jako hodnotu sporného předmětu, není soud vázán.
Určení hodnoty odvolacím soudem nelze odporovati opravným prostředkem; pro vyšetření poplatků jest bezvýznamno."
e) § 521, odst. 1., zní:
"Není-li hodnota sporného předmětu, o němž rozhodoval odvolací soud, vyšší než 2000 Kč, není z potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu přípustno dovolání. Přípustným však jest, když byl rozsudek první stolice, potvrzený odvolacím soudem, vydán po usnesení odvolacího soudu, jemuž nemohlo býti odporováno, a jímž dřívější rozsudek byl zrušen a sporná věc vrácena soudu první stolice se závazným právním posudkem (§§ 506, 518). Dále není přípustno dovolání z rozsudku sborového soudu jako odvolacího, když hodnota předmětu ve sporech uvedených v § 758, č. 3. a 5., nečiní více než 200 K."
f) § 639 zní:
"Jsou-li obě strany aneb jedna z nich českoslovenští příslušníci, zakládá příslušnost soudu pro spory o prohlášení manželství za neplatné, o odporu manželství a o jeho rozluku, jakož i o rozvod od stolu a lože poslední společné bydliště manželů.
Nebylo-li poslední společné bydliště manželů v obvodě Československé republiky, dlužno podati žalobu u obecného soudu žalovaného, anebo není-li ho v tuzemsku, u obecného soudu žalobcova, aneb není-li ani toho, u sborového soudu první stolice v Bratislavě, mají-li strany nebo žalovaný domovské právo v některé obci, kde platí tento zákon.
Této příslušnosti soudní nepozbývá se tím, že pozbude jeden z manželů státního občanství Československé republiky nebo domovského práva v ní potom, kdy povstaly skutečnosti, jež jsou důvodem rozvodu nebo rozluky, nebo před tím.
Příslušnost soudu v tomto paragrafu ustanovená jest výlučná."
g) § 640 zní: "Příslušnice československého státu, která má domovské právo v území, kde platí tento zákon, může žalovati o neplatnost manželství nebo jemu odporovati u zdejšího soudu, v jehož obvodu bydlela naposledy před uzavřením sňatku, když v něj vešla s mužem, který není příslušníkem tohoto státu nebo nemá v něm domovského práva, a když, provdavši se, nenásledovala svého manžela mimo území Československé republiky. Nemá-li žena takového bydliště v obvodu, kde zákon tento platí, jest příslušným soud v Bratislavě."
h) §§ 645, 646, 647, 654 a druhý odstavec § 651 se zrušují. První věta § 655 zní: "Předseda jmenuje soudce, aby připravil ústní líčení."
i) § 789, odst. 1., zní:
"Tuzemskem ve smyslu tohoto zákona jest území Československé republiky, ve kterém platí tento zákon; za cizince však považují se pouze osoby, které nemají československé státní příslušnosti."
3. V manželských sporech nebudiž ustanoven obhájce svazku manželského.