CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 160/1919 Sb. Nařízení vlády republiky Československé o použití cukrovky ze sklizně 1919. § 16. - Rozhodčí soud.

§ 16. - Rozhodčí soud.

160/1919 Sb. Nařízení vlády republiky Československé o použití cukrovky ze sklizně 1919.

§ 16.

Rozhodčí soud.

1. K rozhodnutí o sporech, má-li býti použito mezi dodavateli cukrovky a cukrovary ustanovení § 5 až 11, jakož i o použití těchto ustanovení, jest příslušným rozhodčí soud pro záležitosti řepařské, který dle potřeby zasedá v Praze, Brně, nebo Bratislavi.

2. Rozhodčí soud sestává ze soudce povolaného ministerstvem pro zásobování lidu v dohodě s ministerstvem spravedlnosti a jeho 3 náměstků, dále pak ze 12 členů ar jejich 12 náhradníků.

3. Šest členů a jejich 6 náhradníků jmenuje k návrhu Československé jednoty řepařů z kruhů pěstitelů cukrovky ministerstvo zemědělství, 6 členů a jejich 6 náměstků jmenuje ministerstvo pro zásobování lidu z kruhů průmyslu cukrovarnického k návrhu Československé komise cukerní.

4. Členové á náhradníci vykonávají své funkce jako úřad čestný, náleží jim však za cesty náhrada, jejíž výše stanovena bude ministerstvem pro zásobování lidu po návrhu předsedy soudu.

5. Veškeré žaloby buďtež podávány u rozhodčího soudu pro záležitosti řepařské (obchodní soud v Praze). Předseda tohoto soudu určí se zřetelem na místní přívod sporu místo jednání (odstavec 1.).

6. Rozhodčí soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou členů, z nichž vždy po jednou ustanoví z kruhů pěstitelů cukrovky a průmyslu cukerního předseda rozhodčího soudu a jeho náměstkové.

7. Veškerá rozhodnutí rozhodčího soudu mají konečnou platnost.

8. Řízení před rozhodčím soudem řídí se ustanovením 4. odst., 6. části řádu pro spory civilní.

Předseda senátu může přibrati za použití předpisů pro řízení před řádnými soudy platných, svědky a znalce, které může stejně jako strany sporu vyslechnouti pod přísahou.

9. Výlohy jednotlivých sporů nese strana podlehnuvší. Urovnají-li strany před vynesením rozsudku svůj spor jakýmkoliv způsobem a neučiní-li o hrazení útrat sporu jiné úmluvy, nese každá strana polovici útrat sporu.