§ 12
Výklad některých pojmů
(1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán.
(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Federálního policejního sboru, 1) Policie České republiky 2) a Policejního sboru Slovenské republiky 3) (dále jen "policejních sborů").
(3) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím okresní soud, krajský soud, vojenský obvodový soud, vyšší vojenský soud a nejvyšší soudy.
(4) Kde tento zákon mluví o okresním soudu, rozumí se tím i obvodní soud, popřípadě jiný soud se stejnou působností, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový soud; kde tento zákon mluví o krajském soudu, rozumí se tím i městský soud v Praze a městský soud v Bratislavě, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský soud.
(5) Kde tento zákon mluví o okresním prokurátoru, rozumí se tím i obvodní prokurátor, popřípadě jiný prokurátor se stejnou působností, a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový prokurátor; kde tento zákon mluví o krajském prokurátoru, rozumí se tím i městský prokurátor v Praze a městský prokurátor v Bratislavě, a pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší vojenský prokurátor.
(6) Stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v řízení před soudem též prokurátor a společenský zástupce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný prostředek.
(7) Pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený.
(8) Po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný.
(9) Odsouzeným je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.
(10) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku nebo usnesení o zastavení trestního stíhání a přípravným řízením úsek od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo zastavení trestního stíhání.
(11) Pokud tento zákon mluví o nejvyšším soudu, rozumí se tím podle povahy věci Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky, Nejvyšší soud České republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské republiky.
(12) Pokud tento zákon mluví o generálním prokurátorovi, rozumí se tím podle povahy věci generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky, generální prokurátor České republiky nebo generální prokurátor Slovenské republiky.
(13) Kde tento zákon mluví o ministerstvu spravedlnosti, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví federální ministerstvo obrany; kde mluví o ministru spravedlnosti, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví ministr obrany.