§ 4.
(1) Kolkové známky z listin, které jsou podmínečně osvobozeny od poplatku nebo které jsou podmínečně podrobeny menšímu poplatku a kterých se upotřebí soudně způsobem, zakládajícím poplatkovou povinnost nebo povinnost k doplnění poplatku (čl. V., § 4, zákona), buďtež dodány tím, kdo podává listinu nebo ji přikládá nebo se na ni odvolává jako na průvodní prostředek, před soudním upotřebením, to jest dříve, než se listina nebo její opis u soudu s podáním předloží nebo k protokolu přiloží jako průvodní prostředek, a buďte upevněny způsobem, ustanoveným pro přílohy.
(2) Opatří-li však listinu soud sám k návrhu dokazovatelovu nebo proto, že se strana na ni odvolala jako na průvodní prostředek, nebo podá-li listinu soudu k návrhu dokazovatelovu osoba od něho rozdílná, zaplatí dokazovatel nebo ten, kdo dovoláním se listiny přivodil, že byla opatřena, kolkový poplatek při nejbližším roku pro ústní jednání, pokud se k němu dostaví; jinak sepíše soud úřední nález a zašle jej bernímu úřadu, v jehož obvodu jest úřední sídlo konkursního nebo vyrovnacího komisaře. Aby se předešlo předepsání zvýšeného poplatku, udá soud v nálezu, že jde o případ, uvedený v závěrečném ustanovení čl. V., § 4, zákona.
(3) Ustanovení odstavců 1. a 2. se použije s obmezením, vyplývajícím z § 6, odst. 5., § 10, odst. 1., A č. 2, a odst. 2., a § 12, I., B č. 3, zákona ze dne 23. března 1928, č. 48 Sb. z. a n., o směnečném poplatku, také tehdy, upotřebí-li se soudně listiny v cizině vystavené a do tuzemska přinesené, která se stane podrobenou poplatku tím, že se jí soudně upotřebí.