Článek 42.
K §u 38, odst. 5., zák.
Vrácení daně přepychové, byl-li přepychový předmět zničen nebo poškozen.
(1) Podnikatel může u příslušného finančního úřadu I. stolice žádati, aby mu byla vrácena daň přepychová, zaplacená u výrobce nebo při dovozu, když prokáže, že zboží bylo bez jeho viny živelní nebo jinou neodvratnou pohromou zničeno nebo tou měrou poškozeno, že daň nelze přesunouti na dalšího nabyvatele.
(2) Nabyl-li v těchto případech podnikatel zboží přímo od výrobce nebo přímo dovozem, může žádati, aby mu byla vrácena daň přepychová z celé nákupní ceny nebo z té části nákupní ceny, která odpovídá množství zničeného nebo poškozeného zboží. Nenabyl-li však podnikatel zboží přímo dovozem nebo přímo od výrobce, který z dodávky zaplatil daň, nýbrž od překupníka, vrátí se mu na žádost 6% nákupní ceny (bez daně), příp. z té části nákupní ceny, která odpovídá množství zničeného nebo poškozeného zboží.
(3) Žadatel musí hodnověrně prokázati, že, příp. jakou měrou zboží bylo zničeno nebo poškozeno; to prokáže buď úředním potvrzením nebo znaleckým posudkem, potvrzeným příslušným důchodkovým kontrolním nebo celním úřadem a pod. Kromě toho musí žadatel v těch případech, kde nabyl zboží přímo od výrobce, předložiti příslušný výpis z knihy daňové dodavatelovy. Skutečnost, že daň byla státu odvedena, musí prokázati způsobem, stanoveným v čl. 35 tohoto nařízení.
(4) Hodnověrnost předložených průkazů finanční úřad přezkoumá, o žádosti podle volného uvážení rozhodne a na nákupním účtě poznamená, že byl předložen proto, aby daň byla vrácena, a uvede zároveň důvod tohoto vrácení.
(5) Vrácení daně nelze žádati, bylo-li zničení nebo poškození zboží úmyslně zaviněno majitelem.