Článek 11.
K § 4, č. 18, prvé a třetí větě zák.
Osvobození dodávek tuzemským vývozcům a výkonů, prováděných v tuzemsku prokázaně pro cizinu.
(1) Dodávky tuzemským vývozcům, při nichž vývozce nenabývá fysické držby,, jsou od daně osvobozeny pod podmínkou, že dodavatel i vývozce prokáží nejdéle do jednoho roku po vývozu, že předmět, prodaný vývozci, byl vyvezen na jeho účet v nezměněném stavu do ciziny.
(2) Při přímém vývozu zboží z podniku dodavatelova do ciziny musí dodavatel podati průkaz o tom, že zboží to bylo skutečně vyvezeno, evidenční knihou o vývozu a buď prohlášením podle připojeného vzorce (vzorec č. 3), potvrzeným výstupním celním úřadem (čl. 2) a označeným jako unikát, nebo podacím listem poštovního úřadu; vývozce v tomto případě musí vývoz prokázati evidenční knihou o vývozu, a jde-li o zásilky přepravované jinak než poštou, shora zmíněným prohlášením, potvrzeným výstupním celním úřadem a označeným jako duplikát. Od průkazu evidenční knihou o vývozu může finanční úřad I. stolice upustiti, je-li vývoz prokázán jiným způsobem tak, že o něm úřad nemá pochybností.
(3) Při nepřímém vývozu zboží z podniku dodavatelova, t. j. zasílá-li dodavatel na poukaz vývozcův zboží nejprve do tuzemské stanice, z níž se pak zboží to zasílá s nákladním listem (dopravní listinou) pro přímou přepravu do ciziny, jest dodavatel povinen podati průkaz o tom, že zboží to bylo skutečně vyvezeno do ciziny, evidenční knihou o vývozu, duplikátem nákladního listu (dopravní listiny) nebo přijímacím potvrzením o přepravě do tuzemské stanice a mimo to prohlášením podle připojeného vzorce (vzorec č. 3), potvrzeným výstupním celním úřadem (čl. 2) a označeným jako unikát; vývozce v tomto případě musí vývoz prokázati evidenční knihou o vývozu, nákladním listem (dopravní listinou) o přepravě do tuzemské stanice a mimo to shora zmíněným prohlášením, potvrzeným výstupním celním úřadem a označeným jako duplikát. Od průkazu evidenční knihou o vývozu může finanční úřad I. stolice upustiti, je-li vývoz prokázán jiným způsobem tak, že o něm úřad nemá pochybností.
(4) Aby mohl býti proveden průkaz o vývozu prohlášeními, uvedenými v předchozích odstavcích, musí býti jak při přímém tak nepřímém vývozu drahou nebo lodí k nákladnímu listu (dopravní listině) pro přímou přepravu do ciziny připojena dvě vyplněná prohlášení, a to jedno označené jako unikát a druhé jako duplikát. Unikát musí býti opatřen adresou dodavatelovou a duplikát adresou vývozcovou. Ustanovení čl. 2 tohoto nařízení o tom, jak se prohlášení vyplňuje, připojuje, známkuje a potvrzuje, platí obdobně i na shora uvedené unikáty a duplikáty prohlášení. Potvrzený unikát prohlášení zašle celní úřad hned dodavateli a duplikát vývozci. Při zásilkách přepravovaných po nápravě nebo přepravovaných osobně musí dodavatel, případně vývozce vyplniti shora zmíněná dvě prohlášení a předložiti je přímo celnímu úřadu, který mu prohlášení potvrdí a pak hned vrátí.
(5) Jak při přímém tak nepřímém vývozu jest dodavatel povinen v evidenční knize o vývozu uvésti ve sloupci 3, zda vyvezený předmět sám vyrobil nebo od koho jej nakoupil, ve sloupci 4 datum, kdy vyvezené zboží podle účtu prodal vývozci, a v sloupci 9 jméno a adresu vývozce, na jehož účet zboží vyváží. Sloupce 5 až 8 a 12 nemusí vyplňovati, kdežto ostatní sloupce vyplní pravidelným způsobem. O každé dodávce vývozci jest dodavatel povinen vydati řádný účet, v němž musí býti uvedeny datum, firma, které se dodává, značka obalu, hrubá váha, jakož i bližší označení zboží s udáním továrního čísla, druhu, množství (počtu kusů) a prodejní cena. Předměty podrobené dani přepychové musí býti účtovány odděleně od ostatních předmětů. Vývozce jest povinen v evidenční knize o vývozu vyplniti sloupce 1 až 4 a 10 až 17.
(6) Ze shora uvedených dokladů musí býti patrna totožnost zboží, prodaného vývozci, se zbožím vyvezeným.
(7) Finanční orgány jsou oprávněny žádati, aby jak dodavatel tak vývozce předložili též příslušnou obchodní korespondenci a příp. duplikáty nákladních listů (dopravních listin) pro přímou přepravu do ciziny.
(8) Výkony, prováděné pro cizinu jsou oddaně osvobozeny, jestliže záležejí ve zpracování movitých věcí hmotných a prokáže-li ten, kdo tyto výkony provedl, obdobně způsobem, stanoveným v odst. 2. nebo 3., že předměty, které jsou výsledkem zmíněného zpracování, vyvezl do ciziny.