§ 24.
Vymáhání plnění podmíněných povolením.
(1) Je-li k dlužníkovu plnění, které se vymáhá soudně, potřebí povolení podle tohoto nařízení, povolí soud exekuci jen tehdy, je-li mu toto povolení vykázáno.
(2) Totéž platí, jde-li o vymáhání pohledávky za tuzemským dlužníkem, kterou cizozemec postoupil tuzemci.
(3) Povolení potřebné ku plnění dlužníkovu může si vyžádati i věřitel.
(4) V usnesení o povolení exekuce vyznačí soud, že mu bylo povolení (odstavec 1) vykázáno. Nebylo-li takové povolení soudu vykázáno, může povinná strana nebo poddlužník uplatniti tento nedostatek bez újmy možného snad rekursu odporem proti povolení exekuce.
(5) Odpor budiž vznesen u soudu, který exekuci povolil, ve lhůtě 15 dnů poté, co bylo usnesení o povolení exekuce doručeno tomu, kdo podává odpor; jinak jest vyloučen. Soud vyslechne o důvodech odporu účastníky a vykoná potřebná další šetření. Týkají-li se však důvody odporu sporných skutečností, provede o nich ústní jednání. Rozhodnutí se stane soudním usnesením. Až do rozhodnutí o odporu nebudiž v exekuci pokračováno.
(6) Národní banka může. stanovití opatřením, kdy ku povolení exekuce není potřebí vykázati soudu povolení podle odstavce 1.
(7 ) Ustanovení předešlých odstavců platí přiměřeně, pokud podle platných předpisů místo povolení exekuce nastupuje nařízení jejího výkonu.