§ 23.
Zajišťovací opatření.
(1) Je-li důvodné podezření, že porušením nebo obcházením platných předpisů mají býti majetkové hodnoty odňaty devisovému hospodářství, mohou ministerstvo financí nebo s jeho zmocněním finanční úřady druhé stolice naříditi, že s majetkem nebo s určitými částmi majetku podezřelých osob smí se nakládati jen s povolením a podle směrnic úřadu, který nařízení vydal. Za těchže předpokladů mohou napřed uvedené úřady učiniti i jiná zajišťovací opatření, jichž jest potřebí, aby bylo zabráněno zamýšlenému přesunu majetku.
(2) Okresní finanční ředitelství, jakož i jiné finanční úřady zmocněné k tomu ministerstvem financí mohou za předpokladů odstavce 1 při nebezpečí z prodlení učiniti předběžná zajišťovací opatření, jichž je potřebí, aby bylo zabráněno zamýšlenému přesunu majetku. V tomto případě jest třeba vyžádati si neprodleně dodatečné schválení ministerstva financí. Zruší-li ministerstvo financí zajišťovací opatření, jest o tom stranu zpraviti.
(3) Rozhodnutí vydané podle odstavců 1 a 2 nabývá platnosti doručením nebo, není-li doručení možné, uplynutím dne, kdy bylo uveřejněno v Úředním listě.
(4) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 vyslechne úřad podezřelou osobu; při nebezpečí z prodlení nebo, není-li pobyt podezřelé osoby znám, může však býti od výslechu upuštěno.
(5) Státní a jiné veřejné úřady nebo orgány jsou na dožádání povinny v mezích své působnosti poskytovati pomoc při výkonu opatření podle odstavců 1 a 2.
(6) Výlohy opatření učiněného podle odstavců 1 a 2 postihují podezřelou osobu, leč by opatření jako již od počátku neodůvodněné bylo zrušeno. Výlohy, jejichž výši a způsob zaplacení určí ministerstvo financí, vymáhají se stejně jako přímé daně.